Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové,

o tomto návrhu zákona a především o jeho dopadech na další osud a ochranu Národního parku Šumava bylo řečeno mnoho. Možná že někdo z vás je toho názoru, že každá věta už je tady teď zbytečná, že je to jenom mlácení prázdné slámy. Pan ministr v tom úvodním exposé se omezil pouze na to, že v argumentech pana prezidenta nenašel nic nového a dle jeho názoru je tento zákon vyvážený a dobrý. Nic jiného neřekl.

Škoda že o tom nepřesvědčil všechny aktéry. Když poslouchám vystoupení, jsou to většinou, a bylo to i ve třetím čtení, vystoupení poslanců zvolených buďto v Plzeňském kraji nebo Jihočeském kraji. Myslíte, že je normální, pokud, jak je evidentní, tento návrh zákona nemá podporu nejen většiny obcí na Šumavě, které jsou součástí Národního parku Šumava, nemá podporu podle mého soudu ani většiny občanů tam žijících. Nemá podporu ani zastupitelstva Plzeňského kraje, ani zastupitelstva Jihočeského kraje. Proti vůli těchto autorit chceme něco zavádět? To myslíme vážně, že to dobře dopadne? Nejsem o tom přesvědčen.

Za selhání při jednání tohoto zákona považuji fakt, že předkladatel, a tady to zosobním na pana ministra životního prostředí, nedokázal dojednat zjevně kompromis. Sice mluví o nějakém kompromisu, ale žádný kompromis se nedojednal. Mezi zastánci rozšiřování bezzásahových zón, tedy zjednodušeně řečeno zastánci rozšiřování další divočiny, a mezi druhou stranou, většinou lidí žijících na Šumavě, pracujících na Šumavě a samozřejmě i s těmi, kteří nesou politickou odpovědnost za udržitelný rozvoj tamních obcí. Můžete říci, že od projednávání ve třetím čtení se kromě veta prezidenta nic nezměnilo. Ale přesto se něco změnilo a myslím, že veto prezidenta, nechci mluvit o argumentech pana prezidenta, je příležitostí se ještě jednou zamyslet nad tím, jestli nám to za to všechno stojí, jestli vyhraná bitva, která straní evidentně jednomu názoru, se nakonec nepromění ve skrytou permanentní válku, a toho já se velmi obávám v situaci, kdy tento návrh zákona nemá prostě obecnou podporu.

Stalo se totiž to, že ještě do nedávna jsme byli přece všichni bombardováni podobnými a zjevně účelově šířenými maily z pera různých zástupců ekologických organizací a především Hnutí Duha, které je svými aktivitami na Šumavě proslulé. Teď ale od toho třetího čtení a především od toho zamítnutí senátního návrhu se konečně začali také ve větším počtu ozývat lidé z druhého břehu. Ti, kteří skutečně na Šumavě bydlí, kteří tam pracují a nesou také v osobách starostů politickou zodpovědnost za udržitelný rozvoj jejich obcí.