V roce 2021 bylo ze sbírek muzea vybráno 35 skel, která šla do rukou restaurátorky. Letos bylo připraveno 60 skleněných negativů s želatinovou citlivou vrstvou o různých rozměrech. Ty nejmenší jsou o rozměru 6,5 x 9 centimetrů, ty největší měří 24 x 30 centimetrů. Na cestu byla skla pečlivě zabalena do papírových obálek a poté do speciálních archivačních krabic.

„Jedná se o další část sbírek, která projde restaurováním. A pro Liberečany je jistě zajímavé, že se jedná o téma, které se města bezprostředně týká. Severočeské muzeum je velmi aktivní a využívá všech příležitostí k získání grantů, které pomáhají dát rozsáhlé sbírky do pořádku. A i když se vlastně jedná o zlomky toho, co je ještě potřeba, moc kolegům z muzea a řediteli Jiřímu Křížkovi za tuto iniciativu děkuji,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje.

K nejzajímavějším motivům skleněných negativů bezesporu patří hned vedle vyobrazení vratislavické vodárenské a zauhlovací věže včetně její výstavby také podrobné zachycení honosného bydlení a vybavení interiérů vily, v níž část rodiny Ginzkey bydlela. Jedná se především o luxusně zařízené společenské místnosti jako jídelny, salónky, případně pracovny.

Část snímků zachycuje záběry na továrnu a hlavní správní budovu firmy Ginzkey. Nechybí ani reprodukce návrhů dobové produkce koberců, mezi skly je též návrh na koberec od Alfonse Muchy. Na několika málo negativech jsou k vidění příslušníci rodiny Hübnerovy a Halbigovy z Vratislavic nad Nisou, je pravděpodobné, že tuto část snímků pořídil jejich rodinný příslušník, který byl u firmy Ginzkey dlouhodobě zaměstnán.

Všech 60 skleněných negativů se do Severočeského muzea vrátí před Vánoci. Po jejich restaurování bude následovat citlivá fotodokumentace a digitalizace.