Kraj podepíše na pět let licenční smlouvu na užití architektonického díla Televizního vysílače a horského hotelu Ještěd u Liberce vyjádřené kresbou, malbou, grafikou, fotografií, filmem nebo jinak zaznamenané. O obsahu právního dokumentu rozhodla Rada Libereckého kraje na svém včerejším pravidelném zasedání.

Liberecký kraj bude moci za jednorázovou úplatu 100.000 korun bez DPH využívat po dobu pěti let vyobrazení Ještědu ke všem způsobům známým ke dni podpisu licenční smlouvy, kterou uzavře s dědici autorských práv po doc. Ing. arch. KarIu Hubáčkovi, Dr. h. c. „Vzhledem k tomu, že jde o hlavní dominantu kraje, jsem velmi rád, že se nám podařilo s vlastníky autorských práv tuto víceletou smlouvu domluvit. Nemusíme tedy při každém zobrazování Ještědu řešit jednotlivé případy užití,“ zhodnotil výsledek jednání a připravenou licenční smlouvu hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

Pro Liberecký kraj je tento krok velice důležitý, protože Ještěd jako symbol kraje používá při propagaci různých aktivit i sebe sama. „Jsme rádi, že jsme se s dědici dohodli na způsobu užívání, který bude v souladu s autorským zákonem a zároveň budeme moci nadále propagovat neodmyslitelnou dominantu kraje,“ doplnila Květa Vinklátová, členka rady kraje pro resort cestovního ruchu, památkové péče a kultury.

Licenční smlouva je uzavřena na 5 let a dává Libereckému kraji oprávnění užívat dílo vyjádřené malbou, kresbou, grafikou, fotografií či filmem za účelem propagace. „V tuto chvíli je tato problematika velice aktuální, protože zrovna připravujeme plakát na Oslavy Ještědu dne 15. 9. 2018, kde samozřejmě Ještěd nemůže chybět,“ doplnila Vinklátová.

V roce 1973 byl dokončen nový hotel nesoucí tvar rotačního hyperboloidu. Stal se ojedinělou dominantou ještědského hřbetu a celého kraje. Zadání nebylo jednoduché – stavba měla plnit 2 funkce – televizního vysílače a hotelu. S tímto úkolem si architekt Karel Hubáček poradil vskutku originálně. Právem se dostal Ještěd do krajského znaku a vlajky nebo loga Technické univerzity v Liberci. Je národní kulturní památkou, nejvýznamnější českou stavbou 20. století a architekt Hubáček za něj dostal v roce 1969 Cenu Augusta Perreta.