Často máme zajímavá místa či krásné výhledy doslova za domem. Vánoční svátky jsou příležitostí také pro vycházky či výlety s rodinou a možností taková místa objevit,“ říká Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje. 

Vyhlídka Terezínka
Rozhledna Terezínka se nachází na úbočí Černostudničního hřebene. V roce 1853 nechal na skále vysoké 15 metrů upravit a opatřit zábradlím zděnou vyhlídku se schodištěm majitel jedné z tanvaldských přádelen Johann Mayer. Jeho manželka Therezie si oblíbila pohled z tohoto místa dolů – na kotlinu tvořenou soutokem říček Kamenice a Desné, proto dal zamilovaný továrník vyhlídce ve výšce 623 metrů nad mořem jméno Terezina výšina. Častěji se však užívá výraz Terezínka. Místní obyvatelé toto místo nazývají Šouf – podle německého loupeživého rytíře Schoffa, který se ve své tvrzi skrýval a podnikal dobrodružné výpravy. Jiná verze odvozuje jméno Šouf od německého Schafstein, tedy Ovčí kámen.

Vyhlídka Muchov
Dominantou tanvaldsko-hamerského hřbetu je skalnatý vrchol Muchova ve výšce 787 m. n. m. Přes rozeklané vrcholové skalisko prochází z kamenů vyrovnaná hřebenová cesta, vybudovaná v době ještě před první světovou válkou jabloneckým horským spolkem. V současné době přes něj vede obnovená trasa Hřebenovky. Na vrcholu Muchova se nachází již několik desítek let kovová věž telekomunikačního převaděče. Z vrcholu je výhled na Smržovku, tanvaldskou kotlinu, údolí dolní Kamenice, Velké Hamry a Plavy. Dle místních pověstí má na Muchově svůj úkryt známý jizerskohorský duch Muhu. V sedle pod Muchovem směrem k Černé Studnici stávala od roku 1924 horská chata Klubu československých turistů. V roce 1937 vyhořela a pozorný návštěvník ve stínu lesa může dodnes rozpoznat pozůstatky základů stavby.

Svárov – pomník
Památník ve Velkých Hamrech je vzpomínkou na Svárovskou stávku textilníků, která se uskutečnila 31. března 1870 a při níž zemřelo sedm lidí.  Památník tvoří sousoší dvou dělníků, pamětní deska a sedm památníčků se jmény.

Velké Hamry
Železářské a cihlářské město Velké Hamry leží na říčce Kamenici. Výhodná poloha obce u vodního zdroje řeky Kamenice napomáhala rozmachu osídlení. Částí Velkých Hamrů jsou osady "Hamrska" a Bohdalovice. Dřívější pojmenování obce Hamersko a název Dolení a Hoření Hamr pocházejí od železných hamrů, které zde stávaly pravděpodobně ve 13. a 14. století. Název Velké Hamry se užívá od roku 1914, kdy byly sloučeny osady Hoření a Dolení Hamr v jednu obec a ta byla v roce 1926 povýšena na městys. V roce 1942 byly k Velkým Hamrům připojeny osady Bohdalovice a Svárov, městem se Velké Hamry staly v roce 1968. Z historických památek se ve Velkých Hamrech dochoval novogotický kostel sv. Václava, kaplička sv. Václava z 18. století, textilní továrna či kaple sv. Anny z 19. století na Hamrskách. Z nových turistických zajímavostí je možné navštívit depozitář muzea socialistických vozů, který prezentuje motorismus východního bloku 50.–80. let minulého století.