Co je snahou Andreje Babiše? Stát se prezidentem, nebo rozeštvat společnost, jak to jde? Jeho návrhy na vyřešení drahoty jsou naprosto nezodpovědné, nereálné, nebo naopak drzé a zlomyslné? Prostě ty prachy rozdáme. Ale co pak?

Babišovy nápady a jejich dopady do rozpočtu:

Mimořádný příspěvek pro důchodce nad zákonnou a inflační valorizaci ve výši 6000 korun: při jednorázovém příspěvku by bylo vyplaceno 17–18 mld. Kč, podle toho, zda by se příspěvek vyplácel pouze starobním, nebo také invalidním důchodcům.

Zvýšení rodičovského příspěvku z 300 tisíc na 400 tisíc Kč s pravidelnou valorizací: náklad by byl vyšší cca o 31,55 mld. Kč ročně (počet osob x rozdíl 100 000 Kč).

Zvýšení příspěvku na mobilitu z 550 na 2000 Kč měsíčně: vyplaceno bylo 137 mil. Kč (průměrně 545 Kč / osoba), zvýšení o 1450 Kč × počet příjemců × 12 tak dělá 4,37 mld. Kč ročně.

Vrácení slevy na jízdném pro seniory a studenty na původní úroveň 75 %: Ministerstvo dopravy odhaduje úsporu po snížení slevy na jízdné zhruba na 2 mld. Kč, samozřejmě v závislosti na počtu cestujících ve veřejné dopravě v následujících letech. Opětovné zvýšení slevy by tak státní rozpočet stálo zhruba 2 mld. Kč ročně.

Zvýšení životního a existenčního minima o 20 % místo vládou prosazených 10 %: Zvýšení životního a existenčního minima by se dotklo cca 360 tisíc osob a oproti stávajícímu navýšení by zvýšilo náklady rozpočtu o cca 1,7 mld. Kč ročně. Valorizace částek životního minima a částky existenčního minima se projevuje ve zvýšení úrovně sociálních dávek, které jsou od životního a existenčního minima odvozovány a zároveň tím dochází ke změně okruhu příjemců dávek poskytovaných v závislosti na výši příjmu (na základě důvodové zprávy k aktuálnímu zvýšení minim pro r. 2022 se při 10% navýšení obou částek předpokládá zvýšení výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi a na dávky státní sociální podpory celkem o cca 1,7 mld. Kč, takže při 20% navýšení by to tedy bylo dohromady 3,4 mld. Kč, tedy 2x 1,7 mld. Kč – další navýšení oproti stávajícímu znamená tedy o cca 1,7 mld. Kč).

Odpuštění poplatků občanům a zaměstnavatelům za obnovitelné zdroje: Odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje domácnostem se spotřebou do tří megawatthodin by se projevilo snížením příjmů státního rozpočtu zhruba o 8 mld. Kč ročně.

Prosazení zastropování cen emisních povolenek na Evropské radě: Návrhy na zastropování ceny povolenek jsou nereálné, nemají oporu ani v evropské legislativě, ani podporu mezi ČS. Nelze ani kvantifikovat dopady, neboť není jasné, kolik by bylo vydáno zastropovaných EUA. Směrnice o obchodování emisními povolenkami obsahuje mechanismus proti fluktuaci, který umožňuje pustit na trh volné povolenky. Konzervativní odhad dopadu jiného řešení, které by teoreticky mohlo být úspěšné, činí cca 1 mld. Kč ročně.

Snížení sazby DPH na 0 % na elektřinu, plyn a topení na rok 2022: Snížení DPH na 0 % u elektřiny a plynu na 1 měsíc mělo dopad cca 1,75 mld. Kč na státní rozpočet (výpočet dle listopadu a prosince 2021 kdy byla DPH 0 %). Státní rozpočet by tak přicházel o cca 21 mld. Kč. ročně.

Zastropování pohonných hmot na maximálně 36 korun formou snížení DPH nebo spotřební daně: Pro docílení zamýšlené ceny pohonných hmot by bylo nutné v podstatě zrušit spotřební daň, což by se projevilo ztrátou ve výši cca 70 mld. Kč ročně. Inkaso v roce 2020 spotřební daně z minerálních olejů je cca 88 mld. Kč (před odečtením vratek za zelenou naftu, výrobu tepla atd.) Pokud bychom se chtěli dostat na 36 Kč/l ze současných cca 45 Kč u benzínu a 46 Kč u nafty (tedy cca o 10 Kč), znamenalo by to snížení SP u benzínu o cca 9 Kč, což je aktuální výše spotřební daně u nafty a výrazná část u benzínu (11 až 12 Kč na litr u benzínu).

Nákup plynu prostřednictvím distributorů na alespoň 3 měsíce se státní garancí dorovnání cenového rozdílu.

Vzhledem k aktuální výrazné fluktuaci cen plynu je složité odhadovat dopady. Konzervativní odhad dopadů takového opatření se pohybuje okolo 1,5 mld. Kč ročně.

Snížení DPH u základních potravin z 15 % na 0 % a zastropování cen u základních potravin. Odhadovaný dopad na státní rozpočet by činil zhruba 57 mld. Kč ročně.

Zvýšení platů státních zaměstnanců.

Není zřejmé, o jak velké zvýšení platů státních zaměstnanců by se mělo jednat, proto se při výpočtu vycházelo ze zvažovaných variant MPSV z loňského roku, zejména s ohledem růst inflace. Ve výsledku by se tak mohlo jednat o zvýšení o 11–34 mld. Kč. ročně.

Varianta plošného navýšení o tehdejší inflaci (2,2 × 3,2 %) měla náklady 7,6 × 11 mld. Kč. Varianta navýšení o 10 % (současná meziroční inflace) by veřejné rozpočty stála 34,27 mld. Kč (21 mld. Kč pro státní rozpočet, 7 mld. Kč samosprávy, 6 mld. Kč pro zdravotní pojištění). S ohledem na očekávanou letošní inflaci (10 % a více) je hodnocena varianta navýšení o 10 %.

Pozn: Přesné údaje však nelze určit s ohledem na nejasnost některých návrhů.