Společně s Petrem Hladíkem od lidovců a Tomášem Tesařem z topky jsme na jaře dávali dohromady program SPOLU pro životní prostředí. Navrhujeme vyhlásit dva nové národní parky – Křivoklátsko a Moravskou Amazonii.

To druhé místo jsme s Petrem navštívili a diskutovali tam s ochranáři i lesáky. Moravská Amazonie je poetické pojmenování oblasti, které se říká Soutok. Jde o cíp země při hranici s Rakouskem a Slovenskem, kde se Dyje vlévá do Moravy. Je to unikátní mokřadní biotop, který rozsahem nemá ve střední Evropě obdobu. Střídají se tu lužní lesy, slepá ramena řek, podmáčené louky, se solitéry prastarých dubů, které poskytují přirozená hnízdiště čápům. Kůra a dřevo starých stromů poskytují úkryt vzácným broukům (třeba tesařík obrovský – viz foto), jejich vrcholky pak hnízda dravcům (orel královský, orel mořský, luňáci hnědí a červení). Orly jsme pozorovali z dálky, ale kvakoš noční – asi nejpůvabnější z mnoha zdejších volavek – zapózoval slušně.…

Ochraně území pomohlo, že za komančů se tam kvůli hranici nesmělo. Je tam i velká obora, kterou drží lesáci. Poslední roky je vstup povolen po vyhrazených cestách pro cyklisty, a tak by to mělo zůstat. Soutok ale dosud nemá právně zajištěnou ochranu přírody. Lesáci se tam už 30 let přou s přírodovědci. Ochranáři chtějí vyhlásit maloplošné rezervace a velkou CHKO. Lesáci se tomu brání. My jsme přišli s návrhem národního parku, a to z těchto důvodů.

1. Máme jich zdaleka nejmíň ze všech sousedních zemí.
2. Lužní biotop u nás tímto způsobem chráněn není, přitom má evropský význam.
3. Na území nejsou žádná lidská sídla.
   a konečně
4. NP má jeden management, takže by odpadlo handrkování mezi ochranáři a lesáky.

Oponenti mohou argumentovat, že NP má být – podle dnes převažujícího ideologického pojetí – zcela bez zásahů člověka, což tady nelze. Soutok je v celé své kráse je i dílem člověka. Vykácení pralesů na území Moravy v raném středověku vedlo k záplavám, které daly vznik lužním lesům. Krásné staré duby tu kdysi vysázeli Liechtensteinové. Výstavba protipovodňových nádrží v Nových Mlýnech pak vodní režim v lužních lesích umrtvila, takže se pro jejich zachování musí území řízeně zavodňovat.

Zkrátka Soutok je kromě unikátní přírody, bohaté biodiverzity, vzácné flory a fauny také příkladem kulturní krajiny. Ale taková je situace ve střední Evropě de facto všude. Krkonoše i Šumava nejsou výjimkou. Vybrané zóny se definují jako bezzásahové, ale jinde je určitý management potřeba. Nestavme člověka proti přírodě. Takže – chraňme konečně Moravskou Amazonii. Zaslouží si to. A my také.