Děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážený pane ministře, já nemám zájem na nějakém dlouhém vystoupení. My jsme se tu scházeli nad tím rozpočtem roku 2022 v době nevídaného rozpočtového provizoria. A já už se k tomu nechci vracet. Už tenkrát jsem nechápal ten smysl, nechápu ho s odstupem ani dnes, za mě to bylo jen politické gesto a hra s čísly. Ale najděte si, kdo má zájem, moje vystoupení ve stenozáznamu, kde jsem se tenkrát věnoval té situaci na resortu Ministerstva spravedlnosti a tam jsem říkal, že ti, co tomu rozumí, vidí jenom dvě varianty - buď se bude novelizovat rozpočet v polovině roku, nebo v září. No, a kdy přišla tato novela do Poslanecké sněmovna sněmovny? Přišla v září, takže jedna z těch variant skutečně byla pravdivá.

Ten rozpočet byl od samého začátku podseknutý, nebyl vůbec postavený na reálných potřebách resortu a zejména v oblasti vězeňství byl postavený v podstatě na rezervách, na těch nespotřebovaných výdajích z předchozích období, kdy jsem to řešil s ministrem spravedlnosti Blažkem, ten říkal, že prostě je členem nějaké vlády, a tak musí se podle toho nějakým způsobem chovat.

Nuže, dobrá, já tedy nenamítám nic proti tomu, že tady pan ministr Blažek dnes není, protože je v Gruzii, jestli se nepletu, je řádně omluven a vlastně mým partnerem do diskuze je pan ministr financí. Já se budu věnovat dvěma věcem - jednak té věci platové, no, já jsem slyšel tady drobnou připomínku pana ministra - ano, ty nespotřebované rezervy, ale tím pádem se to zase někde projeví. Projeví se to třeba na údržbě těch budov, projeví se to na investicích, to je jenom vnitřní dluh, který se odkládá v čase a který jednou vyjde najevo a ono se tomu utéct nedá.

Já prostě nechápu, proč se ten rozpočet nemůže dělat normálně, proč se nemůže dělat zkrátka, tak jak to reálně je? Proč si neustále musíme hrát s čísly a nějakým způsobem lhát do kapsy? Pamatujete si, pane ministře financí, že jsme se tady bavili při přijetí toho rozpočtu o takzvaných bagatelních exekucích? To znamená, že se vyplácí náklady exekutorům, a já jsem říkal, že už tehdy zástupci Ministerstva spravedlnosti na našem výboru, ústavně-právním výboru, říkali, že ty náklady jsou odhadovány až v částce 700 milionů, vy jste tam měl, tuším, k 270. O tom jsme se tady bavili na férovku. Já jsem říkal, že to stačit nebude.

Proč to tedy není opravené? Já jsem čekal, že přijde ta novela rozpočtu a že resort spravedlnosti bude nějakým způsobem narovnán. Ale já jsem to opravdu procházel a já jsem tam nic navíc pro ten resort spravedlnosti nenalezl a je to prostě pro mě zmar. A já jsem za té situace ani nepředkládal žádný pozměňovací návrh, protože stejně by neprošel. A teď já mám informace, že ty peníze dochází, že mají možná tak prostředky... Ty soudy vyplácí advokátům odměny, vyplácí tady ty bagatelní exekuce, mají další povinné výdaje. A já mám informace, že mají peníze tak do října.

A co bude tedy potom? My jsme to neošetřili v této novele státního rozpočtu vůbec žádným způsobem. Zase se nebudou platit odměny advokátům? To už jsme zažili. To bylo, tuším, v roce 2009, kdy už obhájci hrozili, že budou podávat exekuce na stát. Já myslím, že to není cesta. Já prostě nechápu, kromě toho, že líp vypadá ten výsledek na papíře, tak to nemá žádný reálný, reálný důvod. Jak mají soudy rozpočtově pokrýt navýšení cen energií a v podstatě všeho?

On pan ministr spravedlnosti si žádné navýšení nevybojoval, aspoň já jsem to opravdu v těch papírech nikde neobjevil. V září po velkých diskusích a po velkém tlaku bylo tedy oznámeno, že se pracovníkům justice navýší tarify o 10 %, jenže ten resort na to nedostal žádné peníze. (Hlas mimo mikrofon.) No, a já se k tomu dostávám. Tak my s vámi nesouhlasíme, my tedy tomu nerozumíme, a proč tedy Soudcovská unie na svém posledním setkání přijala poměrně příkré usnesení? Proč se zítra chystá tisková konference předsedů nejvyšších soudů, kde hovoří o kolapsu justice?

To je situace, kterou já nepamatuji, co jsem v advokacii. Já jsem byl zapsán do advokacie zhruba v roce 2003, předtím jsem tři roky koncipientoval, tak jsem zažil třeba dvacet let, dvaadvacet let v té justici. Ten problém platů existuje celou tu dobu, co tam jsem - abych byl fér, ano? Já jsem zaregistroval trošičku, že za pana ministra Kněžínka se podařilo vybojovat nějakých pět tisíc navíc, jinak je ta justice bita pořád, ano? A to je, to je ten základní problém, že teď se přidalo na tarifech 10 %, a ti soudci to říkají a říká to dneska v rozhovoru předseda Soudcovské unie pan doktor Vávra, budou to říkat na té tiskové konferenci. Vy říkáte, že to není pravda. Tak my tomu nikdo nerozumíme, jediný, kdo tomu rozumí, je pan ministr financí.

Oni prostě říkají - takže vy navýšíte 10 % v tarifech, ale nedáte nám na to žádné finanční prostředky. Ve výsledku ti podprůměrní pracovníci, ti si o něco polepší, ti průměrní, ti zůstanou na svém, a ti nejlepší a ti dobří, kteří si zaslouží, ti nebudou mít na odměny. To je naprosto demotivující a to vadí momentálně té justici nejvíc. Znovu říkám, že to je dlouhodobá záležitost, ale na druhou stranu tahle krize to obnažila. Teď jsme opravdu v krizi a ta zapisovatelka má nástupní plat 18 tisíc korun. Za to prostě neseženete v Praze nikoho. Já teď, s dovolením, budu krátce citovat. Opravdu to není z mojí hlavy, je to aktuální věc, ano? Tohle je na oficiálních stránkách Nejvyššího soudu.

Přes opakovaná ujištění ze strany představitelů vlád, že se zasadí o zjednání nápravy, je platové ohodnocení zaměstnanců soudů dlouhodobě zoufale nízké. Nástupní platy na úrovni cca 20 tisíc až 23 tisíc hrubého, nemluvě o jejich nedůstojnosti, znemožňují zajistit soudy po personální stránce. Průměrný plat v justici je zhruba o 10 tisíc Kč nižší, než činí průměrný plat ve veřejné sféře. Na všech stupních soudní soustavy chybí čím dál více kvalitních pracovníků a situace se nadále zhoršuje. V řadě případů odcházejí zaměstnanci soudů pracovat pro jiné, lépe platící státní složky v případě, že úplně neodchází z justice.

To jsou lidi, do kterých investujete. To jsou lidi, kteří jsou kvalifikovaní, kteří má nějakou kvalifikaci, přístup k nějakým často důvěrným informacím. A je opravdu alarmující, že ten člověk vám řekne, že odchází do supermarketu, protože tam má větší peníze než v české justici. Představitelé soudů o potřebě okamžité nápravy jednali jak s premiérem Petrem Fialou, tak s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou. Bohužel bezvýsledně. Vláda v rozporu s vlastním programovým prohlášením, přes vyjádřené porozumění pro situaci justičních pracovníků a přes úsilí ministra spravedlnosti Pavla Blažka odmítla zvýšit objem prostředků na platy zaměstnanců soudů tak, aby umožňovaly personální zajištění soudů. Zářijové desetiprocentní zvýšení tarifů pro státní zaměstnance, jež nebylo doprovozené odpovídajícím zvýšením objemu prostředků, platy reálně nezvedlo. Konec citace ze stránek Nejvyššího soudu České republiky.

Předsedové soudů varovali, že za stávajících podmínek nemohou garantovat chod soudů. Já nebudu používat až ad absurdum argumenty, že by případně byli lidé propouštěni z vazby, protože to vazební řízení, když je někdo brán do vazby, zkrátka nemá kdo zapsat na tom soudu. Ale když to budu opravdu, ten vývoj tímto směrem, tak představte si, že by tato situace opravdu mohla nastat. Představitelé soudů doufali, že pokud se situace nezmění... nebo říkají, že dodali, že pokud se situace nezmění, může řada soudů citelně omezit svou činnost. Podrobněji se k věci vyjádří na středeční tiskové konferenci. Předsedové tak zopakovali apel, který zazněl na sněmu Soudcovské unie v Táboře.

Premiér k tomu dnes sdělil, že rozpočtové možnosti jsou velmi limitované. Tolik možná ta citace. Vraťme se zpátky k tomu, co nás zajímá. Co je opravdu ale stěžejní, a na to se můžete podívat, mám tady tabulku, že průměrný plat za rok 2021 v tzv. vládním sektoru je 43 223. Průměrný plat 93 zaměstnanců Ministerstva spravedlnosti v témže roce je 41 336. Průměrný plat 317 státních úředníků Ministerstva spravedlnosti v roce 2021 je 60 257. Průměrný plat zaměstnanců finanční správy v roce 2020 dosáhl 43 115 korun. A pak když se podíváte na průměrný plat zaměstnanců soudu, 32 800. Tam je prostě úplně skokový rozdíl. Justice je v těžké krizi, a já bych na závěr řekl ještě jednu věc. Myslím si, že se tady nebudeme hádat s vámi s demokratickými stranami o tom, že systém justice je základem právního státu. Myslet si, že existuje právní stát bez nezávislé justice, je iluze. A soudci v tuto chvíli mluví o systémovém ohrožení soudu v České republice. Bavíme se o ohrožení právního státu. Tak když má tento stát peníze na to, abychom přijímali vládní zmocněnce pro boj s dezinformacemi, když na vnitru může vznikat krizový informační tým, který se bude zabývat náladami mezi úředníky, a pak je bude kontaktovat, bude s nimi vést dialog, bude je převychovávat, jestliže máme peníze na to, abychom omezovali svobodu slova v České republice, a zároveň tedy nemáme peníze na to, abychom měli nezávislou českou justici, tak za této situace nemůžeme mít právní stát. A já vím, že je ta situace těžká a že jsme v nějaké bezprecedentní krizi, ale ty peníze se v tuto chvíli najít musejí, protože odměny v justici jsou tak nízké, že ta krize znamená, že odchází a je ohrožena činnost soudu v České republice. Tolik k rozpočtu, který, nebo k novele rozpočtu, kterou budeme schvalovat. Děkuji. (Potlesk poslanců ANO 2011.)