„Žádnou úmluvu nepotřebujeme. To, co je v ní pozitivní a hodnotné, už dávno ČR dodržuje, a zbytek jsou škodlivé nesmysly. Příklad Turecka navíc ukazuje, že ratifikace smlouvy postavení žen může i zhoršit. Ratifikaci smlouvy Českou republikou tedy odmítám,“ říká Libor Vondráček k Istanbulské úmluvě.

„Už se těším, až mě soupeř při fotbale kopne a já mu v případě ratifikace řeknu: 'právě ses dopustil násilí na ženách',“ dodává k tématu, které dobře zpracovává Marek Wiess ve svém komentáři pro Echo24.

„Samotný argumentář Rady Evropy, jejž tato instituce zveřejnila letos i v češtině, obsahuje sekci „Průlomové aspekty úmluvy“. A tam nalezneme i tvrzení, že „je to první mezinárodní smlouva obsahující definici pohlaví. Znamená to, že pro ženy a muže platí nejen biologické rozlišení mužského a ženského pohlaví, ale existuje rovněž společensky konstruovaná kategorie pohlaví, jež ženám a mužům určuje specifickou roli a chování“.

Takže když odpůrci smlouvy tvrdí, že úmluva zavádí „genderovou ideologii“, a zastánci se jim kvůli tomu vysmívají, jsou za hlupáky. Rada Evropy je usvědčuje ze lži.