Džihádistovi se sebevražedný útok vyplatí. Stane se mučedníkem a jeho společenství ho uctívá. Jako společnost se tedy musíme postarat, aby to, o co „mučedníkovi“ šlo, nedostal: Pohřbíme jeho ostatky s prasaty!

Uznávám, že na první pohled to zní barbarsky, ale ve skutečnosti tomu tak není. Pro svoji pokřivenou víru se tito lidé úmyslně dopouští těch největších zvěrstev. Společnost proto nesmí připustit, aby za svůj zločin, dostali odměnu, pro kterou to dělají. Žádný muslim, kterého pohřbíte s prasaty, se do svého mučednického nebe nepodívá – přestane existovat motivace, která je pilířem těchto fanatických činů.

Mnozí politici zřejmě namítnou, že takový zákon velmi popudí muslimskou komunitu, ale to není pravda. Pokud se nemýlím, všechny evropské muslimské komunity teroristické útoky veřejně odsuzují. Tudíž hádám, že jsme asi za jedno, že tito lidé nemají v ráji co dělat a že se na ně nesmí pohlížet jako, na svaté muže. Jediný, komu to může vadit, je pak jen ten, kdo teroristické masakry toleruje.

Nikdo přece neříká, že by se v Evropě všichni muslimové začali pohřbívat s prasaty, to ne! Jen Ti, kteří se dopustili zločinu, kterým byl teroristický útok. Protože právě tito zločinci nesmí dostat to, co se svým nelidským zločinem snažili získat.

Tento postup je zcela v souladu s principem práva a historicky je známo mnoho trestů, které těm nejzávažnějším zločincům odpírali důstojnost i po jejich smrti.

Muslimská komunita se musí sama reformovat

Musíme si uvědomit, že tito teroristé, jsou předně mladí kluci, kteří nemají žádnou perspektivu. Mají vztek a chuť se pomstít (nepopírám, že toto je i pochopitelné). Jejich frustrace a ztráty jakékoliv naděje na hrdý a spokojený život umí, využít lidé v jejich středu, kteří sami nikdy nic neudělají, nestrádají, nepracují, jen ostatním říkají, co je správné a co ne.

V takové situaci chlap po určitém čase začne slyšet na to, že je už jen jedna cesta, aby svému životu dal smysl a navíc se stal uctívaným mužem své komunity a mučedníkem v ráji. Ve skutečnosti jim nabízí hrdinskou smrt místo života bez smyslu a důstojnosti.

Jenže zde žádná svatá válka není a Evropa se musí bránit. Být pohřben s prasaty, k takovému muži nebude nikdo vzhlížet, to není svatý mučedník a ať by udělal cokoliv, to vše by bylo k ničemu. Už by nepatřil mezi muslimy a neměl by šanci nejen za svého života, ale ani po smrti.

Ano, muslimská komunita se musí sama reformovat. Katolíci už taky neupalují čarodějnice. Ve jménu křesťanské lásky už také nezabíjíme miliony bezvěrců.

Evropa musí ukázat, že se dokáže bránit

Pokud je podstatou jakékoliv víry nenávist, tak tato víra má ještě stále co napravovat. Snad časem i katolíci přestanou nenávidět homosexuály nebo posílat do plamenů pekelných ženy, které podstoupily interrupci. Podstatou křesťanské filosofie je respekt k životu druhého člověka a snaha o společný dobrý život. Ono to je prazákladem každého náboženství, které v sobě obsahuje logickou strukturu.

Evropa musí ukázat, že se dokáže bránit tam, kde se tato bitva odehrává, a to je i duchovním rozsahu. Ti, co jen posílají zoufalé lidi na zbytečnou smrt, nesmí mít co nabídnout. Pak by mohl přijít čas, kdy místo šíření nenávisti, bude islám znám jako víra, která na prvním místě respektuje život a ze všech sil se snaží, aby tento život byl dobrý.

Nikdo z nás však islám reformovat nemůže. To si musí muslimové rozhodnout a prosadit sami. Co ale můžeme, je se bránit a už nedovolit nikomu, aby za vraždy nevinných lidí byl uctíván a odměněn.

A co můžete udělat jako občan? Šiřte tento názor dál, pošlete jej svému politikovi, mluvte o tom. Je to prostá a jednoduchá změna zákona v evropských zemích, stačí zvednout ruku.