Již v roce 2015 se berlínská iniciativa Mietvolksentscheid e. V., mezi kterými byla zastoupena například otevřeně marxistická organizace marx21, nebo levicová Die Linke, rozhodla uspořádat referendum, které po administrativě požadovalo zajištění vyšší dostupnosti bydlení a to na úkor daňových poplatníků a pronajímatelů, kteří byty vlastnili. Sesbírali cca 40 000 podpisů, což je dvojnásobek potřebného počtu, aby byla petice vůbec projednávána. Organizátoři petice se ale nakonec se zákonodárci dohodli na kompromisu a petici stáhli. (zdroj)

Aktivisté docílili například zmrazení nájmů sociálních bytů na 30% čistých příjmů. 

Protlačili také úplně nový zákon WUAusrStärkG BE, v hrubém překladu Zákon o sociální orientaci a posílení státních bytových společností pro dlouhodobé zajištění dostupnosti ubytování.

1. Státem vlastněné bytové společnosti tak jsou nově částečně pod kontrolou občanských komisí.
2. Nejméně 55 % bytů musí být pronajato tzv. lidem s osvědčeným nárokem na ubytování," což je v podstatě certifikát chudoby, pětina z nich musí být pronajata osobám v nouzi, jako jsou např. uprchlíci nebo bezdomovci.
3. Neplatiči a podobní lidé by neměli být vystěhováváni.
4. Město musí cíleně nakupovat byty v obytných zónách a měnit je na sociální bydlení.

Ačkoliv nový zákon obsahoval podstatnou část požadavků iniciativy, některé vyslyšeny nebyly. Jednalo se například o přeměnu státních bytových družstev na čistě veřejnoprávní instituce, nebo zřízení komise, která by na úkor Berlínského senátu získala některá místa ve správních radách některých institucí.

Aktivisté protestující proti zvyšování nájemného a gentrifikaci. (Hannibal Hanschke/Reuters)

Někteří aktivisté se ovšem, jak už to ostatně u těchto nátlakových skupin bývá, rozhodli že jim kompromis nestačí. V roce 2019 byla představena iniciativa, která volá po vyvlastnění každého, kdo vlastní 3000 a více bytů, nutno dodat, že i čeští komunisté zprvu tvrdili, že znárodňování se bude týkat jen velkopodnikatelů.

Německá ústava, konkrétně článek 15 umožňuje státu de-facto vyvlastnit půdu, přírodní zdroje a výrobní prostředky, majitel ovšem musí být vykompenzován, podle vyjádření Joachima Wielanda ze špýrské Univerzity administrativních věd by kompenzace ovšem nemusela odpovídat skutečné hodnotě majetku (ZDE) Jeden z aktivistů však během rozhovoru zmínil odškodňovací částku 1€, když se ho následně moderátor s údivem zeptal "1€ za byt," aktivista odpověděl "1€ za firmu." (ZDE)

Podle odhadů aktivistů by se návrh týkal asi 240 000 bytů. Státní správa odhaduje, že kompenzace by měly dosáhnout cca 3,6 milionu Kč za 1 byt, což je hluboko pod skutečnou tržní cenou, přesto v reakci na tuto kalkulaci iniciativa pro vyvlastnění navrhla ještě nižší částku a to cca 2 miliony Kč.

Za symbol čistého zla si iniciátoři zvolili společnost Deutsche Wohnen, která jen v Berlíně vlastní více než 100 000 bytů. Zajímavostí je, že 3. největším akcionářem, jak už to ostatně u realitních společností bývá, je norský státní penzijní fond, soudruzi by tak z velké části znárodnili i důchody budoucích norských seniorů.

Rozumné uvažování a pochopení ekonomie ovšem od komunistů očekávat nemůžeme, protože jak už řekl F. A. Hayek: "Kdyby socialisti rozuměli ekonomii, nebyli by to socialisti."

Situace v Berlíně, ale i obecně v celém světě včetně ČR ukazuje, že komunistické myšlenky, přestože se již mnohokrát osvědčily jako nefunkční, tu mezi námi stále jsou a čekají na každou příležitost, aby se znovu vydrápaly z propadliště dějin.

Ačkoliv mrtvola Karla Marxe již dávno shnila, jeho prohnilé myšlenky tu žijí dál.

(převzato z Profilu)