Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych zde přednesl stanovisko poslaneckého klubu KDU-ČSL k projednávanému stavebnímu zákonu. Nebudu znovu opakovat to, co tady zaznělo i z mých úst opakovaně při těch projednáváních, nicméně na některé věci bych rád poukázal a také bych rád navrhl jedno doprovodné usnesení.

Dámy a pánové, je potřeba konstatovat, že KDU-ČSL nepodpoří návrh stavebního zákona, pokud bude prohlasován v té verzi tak, jak tady je v tuto chvíli tlačen kvazi vládní pozměňovací návrh, který podal poslanec Kolovratník. A jinak je to potřeba říci naprosto otevřeně, je to návrh, který tady tlačí koalice stavebního zákona, což je koalice hnutí ANO, SPD a KSČM.

My z řad koalice SPOLU a koalice Pirátů a STANu jsme nepřišli jenom s tou kritikou, ale my jsme přišli s konstruktivním návrhem. Máte tady komplexní pozměňovací návrh, který má stejný cíl jako ten návrh, který tady v tuto chvíli je tím, jak už tady říkali kolegové přede mnou, velmi podivným způsobem předkládaný. Je potřeba, myslím, to říci znovu naprosto jasně a zřejmě, jak to celé bylo. Vláda připravovala nový stavební zákon, se kterým se velmi těžce potýkala v rámci meziresortního připomínkového řízení a na Legislativní radě vlády. Výsledkem nakonec byl jakýsi složitý hybridní kompromis, který přišel do Poslanecké sněmovny. Nicméně už v tom okamžiku Ministerstvo pro místní rozvoj a paní ministryně musela vědět, že se tady ve Sněmovně pokusí to celé vrátit úplně na začátek takovým tím skutečně způsobem, který obejde faktické rozhodnutí vlády. No a ten výsledek tady máme na stole v podobě právě toho kvazi vládního pozměňovacího návrhu poslance Kolovratníka, který to celé vrací na začátek bez toho, že by byla jasná stanoviska nejenom UNESCO, jak říkal kolega Čižinský přede mnou, ale i všech dalších orgánů. Mimochodem ono to krásně celé vybublalo v okamžiku, kdy jsme tady slyšeli jasné stanovisko pana ministra Zaorálka, kolegy z vlády paní ministryně Dostálové. Bylo zjevné, že ty výsledky, které tady v tuto chvíli jsou, nejsou prodiskutovány ani v rámci resortů této vlády.

Já jsem přesvědčen o tom, že ten cíl - jednoduché, rychlé, transparentní, levné a stavebníkovi, občanovi blízké přívětivé stavební řízení, máme stejný. Jenom jsem přesvědčen o tom, že ta cesta, která je v tuto chvíli zvolena paní ministryní Dostálovou a koalicí, kterou jsem tady jasně definoval a popsal, tzn. že stavební řízení dáme do rukou státu, je cestou spíše do pekel, než k nějakým světlým zítřkům. Fakticky to znamená nejenom budování nového velkého super úřadu, fakticky to ale taky znamená, že může pro občany, pro stavebníky celá věc znamenat zastavení stavebního řízení v řádu měsíců, možná dokonce několika let. Zkuste si zodpovědět otázku - a já věřím, že i v hnutí ANO tady sedí řada starostů, primátorů případně hejtmanů současných i minulých, zkuste si zodpovědět otázku, kdy se zlepšila situace pro občana v okamžiku, kdy se něco převedlo z působnosti obcí, měst pod působnost státu. Rád bych slyšel odpověď, jestli máme nějaký příklad, kdy něco začalo lépe fungovat, rychleji fungovat, levněji fungovat, k občanovi přívětivě, když si něco vzal pod svá bedra, pod svá křídla stát. Já jsem přesvědčený o tom, že tu odpověď těžko najdeme pozitivní. Prostě takto to nefunguje. Já si myslím, že ta decentralizace státní správy by v tomto případě měla být zachována. A ona přitom nejde nebo nemusí jít na úkor rychlosti stavebního řízení.

Ten pozměňovací návrh, o kterém také budete hlasovat, který jsme podali společně s kolegy Kupkou, Bartošem a dalšími, tak ten jasně stanovuje mechanismy, kdy se stavební řízení bude v průměru pohybovat na 90 dnech, u těch jednodušších staveb 60, u těch složitějších možná 120 dnů. Ale splníme ten cíl, který máme úplně stejný všichni tak, jak tady jsme, dostat se z těch tragických čísel rychlosti stavebního řízení v České republice. Jenom se domníváme, že není potřeba tady úplně zlikvidovat, zbořit to, co tady funguje léta letoucí, de facto od 19. století, že není potřeba jít absolutní decentralizací. A já souhlasím s tím, že jednohlavé stavební úřady, o tom asi není sporu, nedávají smysl, nejsou efektivní, není tam zastupitelnost. Nicméně neznamená to, že když všechno vezmeme a převedeme pod stát, vytvoříme 13 tisíc nových tabulkových míst pod služebním zákonem - zajímalo by mě, doteď jsem neslyšel reakci pana premiéra, jestli vůbec ví a tuší, co ho čeká s tímto takto zde tlačeným stavebním zákonem. Tak skutečně nepodléhejme iluzi, že tím něčemu pomůžeme. Naopak, hrozí tady de facto kolaps stavebního řízení.

Proto KDU-ČSL nepodpoří tuto verzi, která tady je v tuto chvíli navrhována poslancem Kolovratníkem. My jsme připraveni podpořit řadu pozměňovacích návrhů, které vycházejí nejenom z naší opoziční pracovní skupiny, ale i řadu pozměňovacích návrhů, které zde předložili poslanci dalších poslaneckých klubů a které nám dávají smysl, jdou ve prospěch těch klíčových cílů, o kterých jsem před chvílí hovořil.

Na závěr mi dovolte ještě připomenout to, co tady vlastně naprosto pregnantně popsal pan ministr Zaorálek. Otázka územního plánování, která v případě, že projde pozměňovací návrh pana kolegy Kolovratníka O7 až 34, jestli se nepletu, tak znamená převedení územního plánování do samostatné působnosti obcí a měst. Je to návrh, který skutečně říká A a neříká to B, a teď hovořím hlavně za ty malé obce a města, protože i na mě se obracejí a obraceli starostové, ale stačí se také podívat na stanovisko Svazu měst a obcí, stačí se podívat na stanovisko Sdružení místních samospráv. Je to tam jasně napsáno. My tady učiníme krok a nedáváme jistotu těm obcím, zvláště těm malým obcím a městům, že jim stát bude schopen pomoci s financováním tvorby územních plánů. Je to velká nezodpovědnost, protože to může ochromit investice zvláště na těch malých obcích. Domnívám se, že tady skutečně jdeme cestou, kde nejsme schopni garantovat, a i když paní ministryně hovoří o dotačním titulu, tak já nevím, jestli tohle je ta rozumná cesta. Prostě přes dotační titul to znamená, že se na 10 % obcí dostane a na 90 % se nedostane. A ty si mají trhnout nohou? Nebo co to má znamenat? Jakým způsobem chceme zajistit to, aby ty povinnosti nebo úkoly, které v tuto chvíli financoval stát, my převedeme na obce a města.