Vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, vážená paní vicepremiérko, ministři této vlády, kolegyně, kolegové, dobré ráno vám všem. Já bych se rád připojil k tomu, co tady už zaznělo. Pečlivě jsem si znovu prostudoval vládní prohlášení této vlády a musím konstatovat, že to, co tady opakovaně zaznívá, je skutečně pravdou. Nejsem si úplně jist, jestli poslanci vládní koalice a ministři si toto vládní prohlášení skutečně přečetli nebo nikoliv, nejsem si jist, jestli to má být cár papíru, anebo je to něco, co opravdu je programem na čtyři roky vládnutí a zodpovědné spravování této země. Protože pokud někdo prohlásí, že nebude zvyšovat daně a pak se tady právě prostřednictvím toho inkriminovaného sněmovního tisku číslo 509 snaží o naprostý opak, aniž by to nějakým způsobem vysvětlil, tento obrat o 180 stupňů, tak mně to přijde skutečně podivné.

Nám, tedy KDU-ČSL, na tom principiálně vadí, že některá ta opatření směřují jednoznačně proti zájmům českých rodin, směřují proti občanům této země. Pokud chceme například poškodit tisícovky občanů tím, že jim zdaníme vytápění plynem v jejich domácnostech, no tak co to, dámy a pánové, je jiného, než útok proti českým rodinám. Já se skutečně domnívám, že v tomto smyslu tady vláda nečiní věci, které by byly ku prospěchu pozitivního spravování této země.

A když se vrátím k tomuto dokumentu, který jsem si vzal s sebou, je to pozvánka na 35. schůzi Poslanecké sněmovny, která bude zahájena v úterý 15. října 2019 ve 14 hodin, a podívám se na počet bodů programu, který je tady zařazen a když se, dámy a pánové, milé kolegyně, vážení kolegové, podíváte do sněmovního systému a zjistíte, kolik tisků, kolik sněmovních tisků tam je, tak zjistíte, že z mého pohledu je něco špatně, budu-li parafrázovat klasika ve státě českém, v Parlamentu českém, v Poslanecké sněmovně české. Protože, pokud tady jsou neustále projednávány jenom vládní návrhy a pokud z grémia přicházejí předsedové klubů s informacemi, vláda přišla se vstřícným stanoviskem na každém jednání Poslanecké sněmovny bude mít opozice jakési "opoziční okénko". Tam budou moci být projednány tisky opozice, a dámy a pánové, skutek utek. Jaká je realita. Úplně jiná. V tom seznamu sněmovních tisků je přitom celá řada návrhů, které třeba i souzní s vládním prohlášením, které souzní s postoji a stanovisky vládní koalice, a přesto, chápu z politických důvodů, není úplně ideální projednávat věci, které předkládá opozice, ať už je to KDU-ČSL nebo jiné strany, ale musíme počkat na to, až ansámbl úředníků na jednotlivých ministerstvech přijde s vládním návrhem, který se pak ve finále ukazuje jako podstatně horší než návrhy, které připravují s výrazně omezenějším aparátem jednotlivé opoziční strany. Chcete, dámy a pánové, znát jeden příklad? Neustále se tady o tom mluví, že je ostudou České republiky, jakým způsobem vypadá v České republice byznys s exekucemi. Tak když se podíváte, jeden opoziční návrh tady ve Sněmovně leží, jestli se nepletu, už minimálně půl roku, spíš tři čtvrtě roku a vláda přišla s tím, že ona samozřejmě musí připravit svůj návrh, který doputoval o půl roku později, a když se na něj podíváte a když ho debatujete s odborníky a prostřednictvím pana místopředsedy se dívám na pana kolegu Nachera, on moc dobře ví, o čem hovoříme, tak se ukazuje, je to tak, pane kolego, že ten vládní návrh je nepoužitelný. Nepoužitelný, protože ten princip, který volí, znamená jenom rozpoutání dalšího byznysu, a to je ten byznys s tou první exekucí. No tak, dámy a pánové, kde to jsme. Opoziční poslanci tady horko těžko sepisují něco na kolenou a je to použitelnější, kvalitnější než návrhy, které připravuje tato vláda s ansámblem úředníků na jednotlivých ministerstvech. Mně to přijde skutečně velmi zvláštní.

A já bych mohl pokračovat takhle dál. Když se tedy dostanu k těm některým návrhům, víte, že Česká republika, v posledních měsících se o tom hovoří dnes a denně, vyhlásili jsme válku. Vyhlásili jsme válku kůrovci, naše lesy odumírají, musíme bojovat se suchem. (Poslanci z pléna napovídají.) Děkuji, přesně tak, já jsem k tomu směřoval. Je vidět, jak krásně se tady dneska i opozice dokáže sladit s vládou. Vládní poslanci napovídají a správně napovídají, pane kolego. Já vám děkuji. To je skvělé. Já jsem rád, jak to tady šlape. Bojujeme se suchem. Přesně tak. A když to byl právě poslanecký klub KDU-ČSL, který přišel s velmi jednoduchým návrhem Ústavy České republiky, který dneska hovoří o tom, že je třeba chránit přírodní zdroje. A my v situaci, v jaké jsme, jsme řekli, pojďme tam doplnit čtyři slova. Kromě přírodních zdrojů také vodní zdroje a půdu, protože to jsou záležitosti, které skutečně jsou o budoucnosti našich dětí, našich rodin, o budoucnosti České republiky. Je přece potřeba chránit jak vodní zdroje, tak půdu a není to o ničem jiném, než zaprvé o symbolickém kroku, že toto, tuto zásadní věc vložíme do Ústavy a tím pádem ale, on to není jen symbol, ale je to přece i o vytvoření jasných mantinelů na tom hřišti, kdy už nebude možné tady veřejný zájem nadřazovat, rozumějte veřejný zájem na ochraně vodních zdrojů a půdy, nadřazovat nad jiné zájmy kohokoliv. Ať už soukromoprávních nebo veřejnoprávních subjektů. Nebude možné říci, že těžba štěrkopísku na Hodonínsku je důležitější než ochrana vodních zdrojů pro tisíce obyvatel nejenom Hodonínska, ale celého jihomoravského a zlínského regionu. Nebude přece možné, aby zcela ostudným způsobem Ministerstvo životního prostředí dalo kladné stanovisko k likvidaci té nejkvalitnější půdy, kterou v České republice máme na Olomoucku jenom pro to, aby se tam postavily nějaké sklady velkokapacitní, nebo kdekoliv jinde se stavěly obchodní domy, hypermarkety a další věci. Právě na tom nejkvalitnějším, co máme. A to je orná půda, to je česká a moravská a slezská černozem.

Tak přesně o tom to je. A když KDU-ČSL přišlo s tímto návrhem, tak co jsme slyšeli? Pan ministr říká - ano, to je správný, my to vlastně taky chceme, my to připravujeme s tím ansámblem těch úředníků, svoláme k tomu jednání, my vás přizveme. Ano, přizvali, za to samozřejmě děkujeme, my jsme tam svůj návrh také obhajovali na tom jednání té pracovní skupiny na ministerstvu, tuším zemědělství, za účasti obou dvou pánů ministrů, jak pana ministra zemědělství, tak pana ministra životního prostředí. Taky jsme slyšeli od většiny, ne všech, ale většiny ústavních právníků, že návrh KDU-ČSL je právě nejuměřenější a že vytváří skutečně jenom ty mantinely pro jasnou definici veřejného zájmu, ale že samozřejmě to nemůže prosadit nějaká opoziční strana, ať už je to KDU-ČSL nebo kdokoli jiný, že přece s tím musí přijít vláda. No, dámy a pánové, kam se chcete tímto způsobem dopracovat? Ten návrh tady leží, samozřejmě s nějakým myslím negativním nebo neutrálním stanoviskem vlády, to je úplně jedno. A my jsme chtěli jediné. Pojďme to projednat. Pojďte vy, poslanci hnutí ANO, sociální demokracie, komunistů, pojďte říct ne, my nechceme chránit vodní zdroje, my nechceme chránit půdu, to, co tady máme v České republice. Pojďme to tak udělat. Ale v okamžiku, kdy to je na programu, tak odmítáte jakékoli zařazení.