Vážená paní předsedající, vážený pane ministře financí, kolegyně, kolegové, mnoho bylo řečeno, ale to, k čemu bych se chtěl vyjádřit v rámci projednávaného bodu, tak řeknu i věci, které tady dneska nebo i v minulosti ještě nezazněly. Takže v krátkosti. Je třeba říci, že zdravotní systém v naší republice je na velice kvalitní úrovni a co je důležité, zdravotní péče je dostupná pro všechny občany naší země. Je třeba na tomto místě říci, že poskytovatelé zdravotní péče a zejména ti, jejichž zřizovatelem je veřejný sektor, tak získávají příjmy za svoji vykonanou péči pro pacienty z 99 % ze systému veřejného zdravotního pojištění. A současně velká část těch poskytnutých zdravotních výkonů je poskytnuta státním pojištěncům.

Zdravotnictví v tom uplynulém období bylo významným, neřku-li jedním z hlavních pilířů, co se týče zvládnutí epidemie koronaviru a situaci zdravotníci díky svému enormnímu nasazení zvládli na výbornou. Ta situace, která vznikla v důsledku boje s epidemií, dopadla na občany, na pacienty. Byla omezena, v určitém období i zastavena elektivní péče, ale tuto péči je nutné poskytnout, neboť ta potřebnost pro pacienty nezmizela, pouze byla odložena. A zdravotnictví, respektive zdravotníci se snaží v této době v maximální míře "dohnat" tu péči, která poskytnuta být v tom uplynulém období nemohla. Naplánovaný, často i několikrát vzhledem k situaci odložený zákrok, čeká v tuto chvíli stále ještě velké množství pacientů a mezi nimi jsou i lidé v produktivním věku, kteří sami mají zájem na tom vrátit se co nejdříve do zaměstnání a v tuto chvíli jsou tím svým onemocněním, čekáním, omezeni v tom obvyklém způsobu života.

Došlo tím, jak se zdravotníci snaží dohnat ten skluz, pakliže použiji tento pojem, tak došlo ke zvýšení počtu výkonů, které byly odloženy v uplynulém období a současně je nutné, aby za tuto péči byla poskytnuta úhrada ze systému veřejného zdravotního pojištění. Stále platí to, že poskytovatel zdravotní péče je limitován v některých odbornostech, kolik těch jednotlivých výkonů může provést, ať jsou to chirurgické obory, jak už bylo zmíněno, zejména například ortopedie co se týče totálních endoprotéz kloubů a tak dále. A na konci každého roku, a bylo tomu tak i v předcházejícím období, jednotliví poskytovatelé museli žádat pojišťovny o navýšení toho limitu, toho budgetu, který mohou použít pro to, aby tu péči mohli poskytnout. To je ta část zdravotní péče, to znamená dochází k nárůstu výkonů, daří se snižovat počet těch čekajících na plánované výkony, ale co do toho vstupuje dále a je to významný faktor a nadále bude vstupovat do činnosti poskytovatelů zdravotní péče, je enormní nárůst cen energií a materiálů nezbytných pro fungování těchto poskytovatelů.

A současně to platí i v případě zámyslů, plánů v oblasti investic, ať už do nemovitého majetku, ale i do modernizace přístrojového vybavení. A já na tomto místě si dovolím nesouhlasit s panem ministrem zdravotnictví, jak zmínil v dopolední části tu situaci, co se týče žádostí na projekty na schválení v rámci přístrojové komise ministerstva. Sám pan ministr ví ze svého působení v rámci fakultní nemocnice, že to není rozhodnutí ad hoc managementu nemocnice, že se rozhodne, pořídíme si nějaký přístroj, moderní metodu, budeme provádět a požádáme ministerstvo, nebo rep. přístrojovou komisi, v případě, že je to částka nad 5 milionů korun, že půjdeme do té komise. Je to vždycky dlouhotrvající proces k tomu, že pak výsledkem je ano, vznikne projekt a máme na to personál, máme na to personál vyškolený, ta potřeba na základě statistik tady je v tom regionu nebo v té oblasti pro to, proto ta nemocnice s tou žádostí do přístrojové komise jde.

V oblasti investic - to už sami, kdo se pohybujete, tak víte, investiční akce do nemovitých věcí to je opravdu běh na dlouhou trať, a to opravdu se nedělá ze dne na den, nebo z půl roku na půl rok, to je několikaletá příprava. Vůbec ten začátek, ta první fáze až do okamžiku, kdy se začne stavět.

V případě těch energií, v případě plynu - a mám údaje za dvě nemocnice toho okresního typu, které hospodaří s obratem zhruba 1,2 miliardy korun, je to zhruba 500 lůžek akutní péče, tak v případě plynu i elektrické energie, už jenom v letošním roce ten nárůst té částky i proti té plánované částce zhruba 25 až 30 %, co bude v příštím roce nikdo, nikdo neví.

Materiál. Materiál nezbytný pro provoz toho zdravotnického zařízení z části zmínila, vaším prostřednictvím, paní předsedající, paní kolegyně Pastuchová. Je to zdravotnický materiál, jsou to pohonné hmoty do... v případě poskytovatele zdravotních služeb, který má vlastní sanitní autodopravu, je tam praní prádla, je to příprava stravy pro pacienty. To znamená ten poskytovatel lůžkové péče, na něho dopadají všechna ta navýšení těch cen, se kterými teď bojujeme a určitě do budoucna ten růst bude pokračovat.

Jak řekl pan ministr financí, bavíme se zhruba... nebo nějaký ten rozpor, diskuse zhruba ohledně okolo částky 48 miliardy korun. Tak chci říci, pro to zdravotnické zařízení, jak jsem zmínil, které má ten rozpočet zhruba 1,2 miliardy korun, tak za ten rok tady ta částka 1,1 %, jestli správně cituji, tak pro to zdravotnické zařízení to je zhruba 10 až 15 milionů korun za rok. A to říkám je částka, za kterou si každý ředitel nebo ten management dokáže představit, pakliže tu částku mám, co pořídím, a když tu částku nemám, co musím odložit nebo úplně přerušit.

Takže já chci závěrem svého vystoupení říci, že v případě schválení této novely zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ten systém přijde o finanční prostředky zhruba ve výši 14 miliard korun. A já i po té debatě, která zde byla vedena v uplynulém období i dnes, tak já stále nejsem přesvědčen o tom, že tímto krokem, pakliže k tomu schválení dojde, nedojde ke snížení kvality poskytované zdravotní péče. Děkuji vám za pozornost.