Vážená paní předsedající, vážený pane ministře financí, kolegyně, kolegové, mnoho bylo řečeno, ale to, k čemu bych se chtěl vyjádřit v rámci projednávaného bodu, tak řeknu i věci, které tady dneska nebo i v minulosti ještě nezazněly. Takže v krátkosti. Je třeba říci, že zdravotní systém v naší republice je na velice kvalitní úrovni a co je důležité, zdravotní péče je dostupná pro všechny občany naší země. Je třeba na tomto místě říci, že poskytovatelé zdravotní péče a zejména ti, jejichž zřizovatelem je veřejný sektor, tak získávají příjmy za svoji vykonanou péči pro pacienty z 99 % ze systému veřejného zdravotního pojištění. A současně velká část těch poskytnutých zdravotních výkonů je poskytnuta státním pojištěncům.

Zdravotnictví v tom uplynulém období bylo významným, neřku-li jedním z hlavních pilířů, co se týče zvládnutí epidemie koronaviru a situaci zdravotníci díky svému enormnímu nasazení zvládli na výbornou. Ta situace, která vznikla v důsledku boje s epidemií, dopadla na občany, na pacienty. Byla omezena, v určitém období i zastavena elektivní péče, ale tuto péči je nutné poskytnout, neboť ta potřebnost pro pacienty nezmizela, pouze byla odložena. A zdravotnictví, respektive zdravotníci se snaží v této době v maximální míře "dohnat" tu péči, která poskytnuta být v tom uplynulém období nemohla. Naplánovaný, často i několikrát vzhledem k situaci odložený zákrok, čeká v tuto chvíli stále ještě velké množství pacientů a mezi nimi jsou i lidé v produktivním věku, kteří sami mají zájem na tom vrátit se co nejdříve do zaměstnání a v tuto chvíli jsou tím svým onemocněním, čekáním, omezeni v tom obvyklém způsobu života.

Došlo tím, jak se zdravotníci snaží dohnat ten skluz, pakliže použiji tento pojem, tak došlo ke zvýšení počtu výkonů, které byly odloženy v uplynulém období a současně je nutné, aby za tuto péči byla poskytnuta úhrada ze systému veřejného zdravotního pojištění. Stále platí to, že poskytovatel zdravotní péče je limitován v některých odbornostech, kolik těch jednotlivých výkonů může provést, ať jsou to chirurgické obory, jak už bylo zmíněno, zejména například ortopedie co se týče totálních endoprotéz kloubů a tak dále. A na konci každého roku, a bylo tomu tak i v předcházejícím období, jednotliví poskytovatelé museli žádat pojišťovny o navýšení toho limitu, toho budgetu, který mohou použít pro to, aby tu péči mohli poskytnout. To je ta část zdravotní péče, to znamená dochází k nárůstu výkonů, daří se snižovat počet těch čekajících na plánované výkony, ale co do toho vstupuje dále a je to významný faktor a nadále bude vstupovat do činnosti poskytovatelů zdravotní péče, je enormní nárůst cen energií a materiálů nezbytných pro fungování těchto poskytovatelů.

A současně to platí i v případě zámyslů, plánů v oblasti investic, ať už do nemovitého majetku, ale i do modernizace přístrojového vybavení. A já na tomto místě si dovolím nesouhlasit s panem ministrem zdravotnictví, jak zmínil v dopolední části tu situaci, co se týče žádostí na projekty na schválení v rámci přístrojové komise ministerstva. Sám pan ministr ví ze svého působení v rámci fakultní nemocnice, že to není rozhodnutí ad hoc managementu nemocnice, že se rozhodne, pořídíme si nějaký přístroj, moderní metodu, budeme provádět a požádáme ministerstvo, nebo rep. přístrojovou komisi, v případě, že je to částka nad 5 milionů korun, že půjdeme do té komise. Je to vždycky dlouhotrvající proces k tomu, že pak výsledkem je ano, vznikne projekt a máme na to personál, máme na to personál vyškolený, ta potřeba na základě statistik tady je v tom regionu nebo v té oblasti pro to, proto ta nemocnice s tou žádostí do přístrojové komise jde.