Vystupuji k tomuto zákonu již po několikáté a chtěl bych také připomenout to, co pan ministr už vlastně učinil, že vypočítal, jakých bodů se ten zákon týká, mimo jiné také zřizování bezemisních zón ve městech z vyhlášky na opatření obecné povahy. I to je věc, která je diskutabilní. Opatření obecné povahy je nástroj, který vlastně byl (nesrozumitelné) zpochybněn, zdali je skutečně hodnověrným a kvalitním nástrojem pro zavádění takovýchto důležitých věcí.

Nechtěl bych k těmto věcem ale diskutovat, také jsem k těmto věcem žádné pozměňovací návrhy nepředložil. Ale chtěl bych se zaměřit na to, čím je vlastně tento zákon symbolizován. Na veřejnosti a v médiích se nemluví o ničem jiném, nežli že je to zákon umožňující zavést kontroly v domácnostech mimo normální režim, který zná trestní zákoník, který vyžaduje, aby mohl policista vniknout do domu, do bytu, musí mít soudní příkaz. Tedy je to další zákon, v jehož nitru se objevuje ustanovení porušující základní svobody občanů, v tomto případě domovní svobodu, právo na soukromí, právo na klid, soukromí ve své domácnosti. Námitky, které pan ministr uvedl a které možná někteří ústavní právníci respektovali, říkají, že stejná Listina základních práv a svobod uvádí také právo na zdravé životní prostředí, právo na zdravý život. Ano, je tomu tak. A je to vždycky posouzení, který z těch veřejných zájmů je pro nás důležitější, co jsme schopni obětovat pro jeho naplnění. Myslím si, že to právo na svobodu svého domova, na klid ve své domácnosti je právo prioritní, a to proto, že je možné tento neblahý jev registrovat a případně odstraňovat i jinak.

Samozřejmě vnímám otázku pana ministra - co dělat, se ptal. Já samozřejmě nejsem odborníkem na testování zplodin z komínů, ať už velkých podniků na Ostravsku, anebo malých komínů v domech lidí. Nejsem takovým odborníkem. Ale přesto mě fascinuje, že na začátku druhé dekády 21. století nejsme schopni vypracovat a mít v podstatě metodu, která by umožnila analyzovat ty zplodiny vycházející z kouře nějakým způsobem v čase a místě protokolovatelným, obhajitelným a také dávajícím pak titul k postihu toho člověka. Už po několikáté uvádím příklad z civilizace, která je schopna zjistit složení atmosféry na Venuši pomocí svých sond, které tam vysílá, a není hodnověrně schopna prokázat, že někdo pálí ve svém kotli odpadky a odpady. Takže toto dělat, tudy se ubírat. Nevím, jestli je otázka pěti let, sedmi let jste říkal. To myslím, že bychom měli zvládnout daleko dříve.

Další otázkou je, jak vlastně budeme schopni reálně postihovat lidi, kteří spalují nekvalitní palivo a zamořují tak ovzduší. To jistě nejsou lidé, kteří by to dělali z nějakého svého potěšení s cílem škodit svým sousedům. Oni to z velké části dělají proto, že nemají peníze na to, aby si zakoupili kvalitní kotle za desítky, možná stovky tisíc korun spalující ušlechtilá paliva a tato paliva si pak zakoupit. Jsou to lidé, kteří prostě mají staré kotle, různé dakony a takové, které jsme tehdy před těmi třiceti lety velmi těžko sháněli, abychom si je mohli do svého domu dát. A pak si koupí uhlí, jak zmiňoval kolega Klán, které namnoze není kvalitní.

Jistě, pane ministře, byste mohl říci, že řešíte tuto situaci pomocí kotlíkových dotací. Tam jdou miliardy korun, ať už z evropských, nebo národních fondů. Ale možná ty kotlíkové dotace nejsou tím univerzálním nástrojem. Možná spíš jaksi řešíte potřebu uplatnit ty peníze z Evropy a nezaměřujete se úplně na ty nejpotřebnější kotle. Kotel v podstatě vymění každý, kdo si o to požádá a dokáže si koupit kotel, který je na seznamu těch dodavatelů. Ale ti, kteří by je měli měnit, na to stejně nedosáhnou, ti, kteří jsou těmi největšími ohrožovateli životního prostředí.