Skupina aktivistů vytáhla do boje proti systému Airbnb, prostřednictvím něhož se po celém světě krátkodobě pronajímají byty turistům. Původně víceméně nekomerční záležitost spadající do módního konceptu tzv. sdílené ekonomiky přerostla v regulerní oblast trhu se vším všudy – s tím rozdílem, že se od začátku vyvíjí jaksi nekontrolovaně, svobodně, mimo regulace politiků a úředníků. To s sebou, jako ostatně všechno, přináší svá pozitiva i negativa. Pozitivem je jednoznačně naprosto dokonalá dostupnost levného ubytování takřka kdekolivy po světě. Negativem může a občas také je nepořádek či hluk od neukázněných turistů.

Článek na serveru iDnes říká: „Aktivisté upozornili na problém Arbnb.“ Jenomže v první řadě je to kriminální čin nebo přinejmenším výtržnost, a celou situaci měly řešit orgány k tomu kompetentní. Způsob, jakým se k ní postavila média, která okupaci bytu líčila jako přátelské setkání, během něhož se živě diskutovalo a všude voněla exotická jídla, dává pro příště jakési potvrzení legitimity jakékoliv další skupině aktivistických socialistů, která se rozhodne pošlapat něčí právo na majetek za účelem jakékoliv podobné politické kampaně. Víme dobře, že socialisté zabývající se tématikou bydlení chtějí znárodňovat – koneckonců, v Berlíně už s tím v jakési první fázi začali (zmrazení cen) a je jen otázkou času, kdy to přijde k nám. Stále se však udržujeme v představě, že žijeme v právním státu a ne v diktatuře jakéhosi novodobého progresivního proletariátu, v němž síla znamená právo. Kdykoliv se stane, že někdo obsadí cizí majetek, bez ohledu na to, zda jde o lupiče nebo politického aktivistu, musí policie chránit práva majitele se vší důsledností. Ať jde o dům, byt nebo třeba obří rypadlo důlní společnosti, princip je stejný. Policie však jedná velice liknavě – kauza pražské Kliniky obsazené gangem neobolševiků je asi nejkřiklavější příklad.

Je přitom podružné, zda aktivisté do bytu v Jindřišské ulici vtrhli násilím nebo zda si jeden z aktivistů byt jednoduše pronajal, dostal od majitele klíč a pak do něj pozval své soudruhy. V prvním případě by samozřejmě šlo o vloupání, druhá možnost však není o nic přijatelnější. Je to jen formalita. Pokud by si ekologičtí aktivisté objednali stůl v restauraci, poručili si jídlo, a potom kolem něj rozložili transparenty s nápisem „steak je vražda“ a vykřikovali slogany, měl by majitel plné právo žádat ochranu. Nebo kdyby si aktivisté protestující proti automobilové dopravě objednali taxík nebo Uber a při jízdě z okének vyvěsili vlajky s nápisy „auta zabíjejí“, měl by řidič plné právo je z vozidla vyhodit, s trochou nadsázky nejlépe za rychlé jízdy. Uzavření jakéhokoliv smluvního vztahu nedává žádné ze stran jakokoliv právo jednat nad její rámec. Pronájmem pokoje nebo apartmánu si kupujete ubytování, nikoliv jeviště pro politický aktivismus.