Ano, možná jsem byl mnohými odepisován, že nemám šanci, protože nejsem místní, že jsem z druhého konce republiky. Leč, jak jsem říkal před volbami, jsem z Ostravska, kraje, který má stejné problémy, jak s nepřizpůsobivými, tak s problémy sociálními kvůli útlumu těžby. Je potěšitelné, že můj výsledek nebyl rozhodně takový, jaký předpovídali političtí nepřátelé.

Výsledek 6,03 procent byl slušný výkon a v některých obcích jsem dosáhl vynikajících počtů – v obci Obrnice, která je vystavena problémům s nepřizpůsobivými, jsem dosáhl výsledku 12,31% a předstihl jsem kandidátku ODS, ale i Braňany se 12,93% jsou pěkným výkonem, a v obcích Malé Březno (14,93 %) a Želenice (17,91 %) jsem obsadil třetí místo ze sedmi kandidátů. Tady je vidět, že občané, kteří šli k volbám, se nebáli volit národního kandidáta, kterého nasadí strana, bojující za slušné občany proti nepřizpůsobivým a nebojí se pojmenovávat problémy, které trápí občany a předkládá řešení.

Samozřejmě, že jsem chtěl uspět, ale voliči rozhodli tak, jak rozhodli. Bojoval jsem až do konce, ale nebyl jsem sám, bojovala celá DSSS a její koaliční partneři v kraji. Strana též bojovala i v rámci republiky, kde ve všech krajích vedla kampaň a nabízela voličům program obnovy a bezpečí. Byl jsem také rád, že jsem mohl i svojí senátní kampaní pomoci předsedovi DSSS Tomáši Vandasovi, který kandidoval v ústeckém obvodu. Myslím si, že jsme vytvořili dobrý tandem, který ukázal, že DSSS je síla, se kterou se musí stále počítat na politickém kolbišti.

Neprohrál jsem, ale čestně reprezentoval ty, kdož mi dali důvěru a nabídli mi senátní kandidaturu. Jsem jim vděčný za možnost, že jsem byl hlasem DSSS. Tato kandidatura mě ještě více nabudila k politické práci pro DSSS.  Zkrátka, jak jsem byl zvyklý z reprezentační kariéry. Jedno mistrovství světa skončilo a já se chystám na další mistrovství světa. Budu vždy reprezentovat značku DSSS a jejího předsedu!