V té si EU jako celek v minulém volebním období vytyčila velmi ambiciózní cíl udělat z Evropy do roku 2050 prvním klimaticky neutrální kontinent. Vize zeleného kontinentu neprodukujícího vůbec žádné škodlivé emise, který bude vzorem ostatním, může působit sama o sobě přitažlivě.
Naprosto nesmyslný přístup Samotné vytyčené cíle však ještě zdaleka nemusejí znamenat, že se jich skutečně podaří dosáhnout. Druhou věcí jsou totiž prostředky pro dosažení uhlíkové neutrality. Dosavadní opatření budí z pochopitelných důvodů čím dál větší kontroverze.
V první řadě bychom měli mít na paměti, že existují také jiné části světa, než je Evropa a Severní Amerika. Už nyní má v EU i celá Evropě podíl na celosvětových emisích CO2 výrazně klesající tendenci. Podle dat z r. 2022 to bylo necelých 7,50 % (ZDE).
V mnoha dalších částech světa s rychle se rozvíjejícím průmyslem (především Asii) naopak emise skleníkových plynů stoupají a přinejmenším v nejbližší době lze očekávat pokračování tohoto trendu. Evropa se tedy může snažit sebevíce, ale pokud budou celosvětové emise stoupat, nebudou mít opatření v rámci EU valný smysl.
I kdybychom pominuli vliv ostatních částí světa, pro případný úspěch klimatických opatření by měly být splněné klíčové ještě dvě podmínky: Musí se vzít v úvahu případné negativní dopady především na ekonomiku či životní úroveň obyvatel, což se bohužel nestalo. Ostatně jsem už v roce 2020 upozorňoval na to, že Komise žádné studie proveditelnosti ani dopadové studie pro Green Deal vůbec neudělala (ZDE).
Dokonce to vypadá, že si tehdejší místopředseda Timmermans pod slovy dopadová studie představoval pouze to, jaké dopady budou mít všechna opatření na snižování emisí. Se svým postojem byl totálně mimo a návrhy z doby jeho úřadování se v zájmu zachování evropského průmyslu nesmí už nikdy opakovat.
Vedle toho musí být vzata v potaz i celková efektivita politických opatření. Případné splnění vytyčených cílů v oblasti klimatu vyžaduje lepší znalosti o tom, které politiky v oblasti klimatu fungují při snižování emisí v potřebném měřítku a které naopak ne. Jenomže i na to se bohužel naprosto trestuhodným způsobem zapomínalo.
Přelomová německá studie
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV