Zelení: EET je krokem proti rozmanitosti, který přináší další nerovnosti do společnosti

05.12.2016 12:51 | Zprávy

Ochrana slabších, zájem na udržení rozmanitosti i rozvoj odpovědného a lokálního podnikání patří mezi priority Strany zelených.

Zelení: EET je krokem proti rozmanitosti, který přináší další nerovnosti do společnosti
Foto: zeleni.cz
Popisek: Logo Strany zelených

EET v mnoha případech negativně ovlivní právě ty menší živnostníky či místní podniky, které onu potřebnou rozmanitost v oblasti kultury, prodeje místních potravin nebo organizaci společenského života v malých městech a obcích zajišťují.

Jak se píše v Chartě evropských zelených, která je jedním z hlavním programových východisek SZ, slabší si vždy zaslouží ochranu. Nejde samozřejmě o ochranu před placením daní, ale před nepřiměřenou zátěží. Zelení jsou zastánci férového výběru daní. Forma, kterou zvolil Andrej Babiš, možná přinese do státního rozpočtu navýšení příjmů. Pokud se tak stane, bude to však za cenu další ztráty rozmanitosti v naší společnosti, za cenu ukončení podnikání mnoha malých živnostníků a omezení kulturního a společenského života na mnoha místech v zemi.

Nejen v České republice se stále více objevují dělící linie mezi velkými městy a venkovem. Kulturní, společenské, politické. Každý další krok, jako je EET, který zhorší kvalitu a dostupnost služeb na venkově a v malých městech, vede ke zvyšování nerovnosti ve společnosti, což může vést k další radikalizaci a příklonu k autoritářským politickým řešením.

Naše společnost potřebuje naopak nerovnosti snižovat, k čemuž by v oblasti daní mělo vést vyšší zdanění nadnárodních korporací, které vyvádí své zisky do daňových rájů. Kroky ministerstva financí, které zabránilo zveřejňování rejstříku skutečných majitelů firem, jsou ale přesně opačným směrem. Z toho důvodu je zavádění EET od ministra Babiše velkým a pro mnoho lidí zásadně škodlivým pokrytectvím.

Jak EET ovlivní malé živnostníky a neziskové projekty

Zeptali jsme se, jak EET ovlivní malé živnostníky a neziskové projekty.

Marcela Nykodýmová, Družstvo Sokolovny Vsetín, provozovatel sportovišť a turistické chaty Kyčerka

Nás to již stálo přes 80 000,- Kč, museli jsme zakoupit pokladny na všechna sportoviště, kde v létě provozujeme i malý bufet na limonády a nanuky. Další pak na turistickou chatu, kam jezdí školní lyžařské kurzy. Zde jsme přemýšleli, že bychom školám to občerstvení pro děti fakturovali, ale nakonec by to zase odnesl někdo jiný. Chceme, aby tu byla možnost levně sportovat pro děti i pro dospělé. Našimi nejčastějšími zákazníky jsou malé děti, které kupují převážně korunové cukrovinky, takže marže nepokryje ani tisk účtenky, asi to budeme raději dávat zadarmo. Je to celé prostě pro zařízení tohoto typu pitomost.

Petr Gregor, klub Tři Opice Vsetín

V klubu máme dva bary a o víkendech velký provoz, proto jsme na oba bary museli koupit nové počítače s dotykovou obrazovkou. Celkem jen do techniky jsme dali zatím 50 tisíc, protože pro tak velkou provozovnu si nemůžeme dovolit jednoduché zařízení typu tablet za pár tisíc. Další náklady jsou na IT technika, který to všechno zavádí, školení servírek nebo na tisk účtenek, a desítky hodin zařizování kolem toho, protože zdaleka ne všechno funguje. To jsou všechno peníze, které by jinak šly do místní kultury, protože z provozu baru dotujeme koncerty a další akce, které na sebe nevydělají. Navíc počítám, že ty nejlevnější položky na baru půjdou s cenou nahoru, protože i ten provoz bude něco stát.

Ondřej Sladký, Kroměřížský akvaristický spolek

Jako občanský spolek pořádáme Akva tera trhy. Děláme to všichni dobrovolně, roční zisk máme kolem 5 tisíc korun a za to si uděláme jednou do roka schůzi s večeří. EET se nás týká až v další vlně. Na pokladně bychom museli odbavit cca 300 lidí za hodinu a to nezvládne pokladnička za 1000 Kč. Takže celý zisk za dva až tři roky bychom dali jen do pořízení pokladny. Samozřejmě nebudeme pokračovat.

Pavel Buršík, Kavárna a bar Taurus, Znojmo

Pokladna nás stála 8 tisíc korun, bez EET bychom ji nepotřebovali. Mám malé příjmy, před EET budu platit na dani z příjmu nejspíše nulu, s EET, s náklady a prací navíc, asi zase nulu.

Nebudu zdražovat, nechci odradit zákazníky. Už tak je to ale s penězi na těsno a takový zbytečný náklad (a náklady v budoucnu vzniklé – účtenky, opravy, nový přístroj, možná aktualizace softwaru) znamená, že jsem mnoho dnů pracoval zadarmo. K nám do Znojma si Babiš na předvolební akci pozval Petru Kvitovou, která český stát okradla přes monacký daňový ráj o více peněz, než zvládnou stovky malých hospodských dohromady. Takový pokrytec Babiš je.

Kateřina Zukalová, prodejna regionálních potravin Odtadyma, Vsetín

Za nás to znamená další náklady, které počítáme tak na 10 tisíc korun. Zdá se to málo, ale jsme neziskovka a veškeré peníze dáváme zase zpátky do obchodu, abychom mohli nabídnout regionální potraviny za dostupné ceny, jako alternativu supermarketům. Nechceme zdražovat, ale asi budeme muset…

Aleš Velísek, Bar Nový Svět Zlín

Kupní síla v ČR je pořád hodně nízká a to se velmi projevuje v podhodnocené ceně za služby a zvlášť v pohostinství. Češi jsou na nízké ceny zvyklí a nechtějí platit více. Už s nynějšími „vysokými“ cenami mají problém. Většina lidí si říká: „To je drahé“, namísto otázky: „není má výplata příliš nízká“?

Náklady spojené s pořízením věcí pro EET mě osobně stály něco málo přes 70.000. Počítač, dotykový monitor, software, váha, tiskárna, zaplatit školení personálu, mzdové náklady za zanesení všech položek do systému apod.

Jak zaplatit všechny náklady, když ceny energií a sortimentu a vůbec všeho jdou nahoru? S takovými cenami a takovou kupní silou? Hospodský pak má tři možnosti: Pracovat za minimální nárok na odměnu a brát to jako koníček – jako já. Druhá možnost je krátit DPH a to co neodvedou, dají do výplat, nájmu, nákladů a když něco přece jen vydělají, tak si tvoří rezervy případně opravy apod. A poslední možnost je zavřít. Já osobně mám dvě práce, a kdybych se živil jen pohostinstvím, tak maximálně dokončím rok 2016 a s podnikáním je konec. Chci ale bar provozovat i jako prostor pro kulturní a společenské akce, a proto ještě vydržím.

Klára Švandová, kavárna Punkt. Brno

Naši kavárnu provozujeme 10 měsíců, je asi 15 minut od historického centra Brna. Daří se nám docela dobře, i přesto se důsledků zavedení EET bojíme. Náklady na pořízení pokladního systému jsme měli asi 25 tisíc a platíme měsíční paušál přibližně tisíc korun. Velice brzy se také budeme nuceni stát plátci DPH, což nám přinese jednak náklady spojené s platbou DPH ze všech prodaných produktů, ale také vyšší byrokratickou zátěž a náklady na účetní, které odhadujeme až na 20 tisíc korun ročně. Jediným řešením, jak tyto náklady kompenzovat je zdražení, které plánujeme ve výši 10 až 20 procent od nového roku. Víme, že mnoho brněnských podniků se k podobnému kroku také chystá. Bojíme se ale, že nastane citelný úbytek zákazníků, který nemusejí mnohé podniky přežít.

Celkově nám EET přinese jen starosti, byrokracii a přiškrtí rozvoj našeho podnikání. Přemýšleli jsme o tom, že zaměstnáme provozní kavárny na plný úvazek, zařídíme si ještě jednu pobočku, nebo budeme investovat do nového kávovaru, ale kvůli zvýšení nákladů si to pravděpodobně nebudeme moct dovolit.

 

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Jana Maláčová byl položen dotaz

Předsedkyně

Proč myslíte, že zrovna vy můžete stranu dostat zpět do sněmovny, když jste byla u toho, když z ní vypadla? A věříte si v příštích volbách? Podle všeho jste zatím bez šance na návrat. Není to paradox, když máte takovou příležitost, protože jen minimum lidí je spokojených s tím, jak se jim daří?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Kobza (SPD): Green Deal jako demagogie aktivistů

18:33 Kobza (SPD): Green Deal jako demagogie aktivistů

Komentář poslance SPD po sněmovní konferenci vědců, která zpochybnila teze o globálním oteplování zp…