I letos Zelení připomínají Tibetské národní povstání, které propuklo 10. 3. 1959 ve Lhase. Při potlačování povstání vojsky Čínské lidově osvobozenecké armády zemřelo více než 86 000 Tibeťanek a Tibeťanů. Následoval odchod dalších desítek tisíc, včetně dalajlámy, do exilu. O deset let dříve zažil Tibet přímý vojenský vpád a byl anektován Čínou. Po vojenské anexi a potlačení povstání následovala čínská okupace, provázená tvrdými represemi vůči původnímu obyvatelstvu a systematická asimilace provázená hromadných přesídlováním Číňanek a Číňanů na území Tibetu.
„Současná situace v Tibetu se ohledně lidských práv zlepšila jen o málo a Tibeťané a Tibeťanky jsou stále občany a občankami druhé kategorie, bez možnosti studovat či získat slušnou práci, a především bez možnosti sebeurčení. Ubylo sice protestů ze strany Tibeťanek a Tibeťanů, ale to spíše z toho důvodu, že aktivní odpůrci už byli zabiti, zastrašeni, nebo odešli do exilu,“ říká Bronislav Tomek, vedoucí odborné sekce pro lidská práva Strany zelených.
Zelení každoročně vyvěšují desátého března tibetské vlajky na radnicích i jiných místech a také se v tento den účastní tradiční demonstrace před čínskou ambasádou s názvem Hlas pro Tibet, aby upozornili na systematické a dlouhodobé porušování lidských práv v Tibetu.
Letos také Zelení umožnili výstavu Tibetský večer, která se konala 9. 3. v Praze 4 ve velkém sále nuselské radnice.
„Solidarita s Tibetem je, mimo jiné, splátkou za pomoc a podporu v osmdesátých letech, kdy nás demokratický svět podporoval v zápase o lidská poráva. Vyvěšení tibetské vlajky je podpora demokracie a práva na svobodné vyjádření vlastního názoru kdekoliv na světě,“ uzavírá Petr Štěpánek, předseda Strany zelených a starosta Prahy 4.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV