Konec roku a začátek nového jsou výzvou k bilancování a také v očekávání věcí příštích. Ano, všichni nějak hodnotíme, co se nám podařilo a co nikoliv, a to jak v životě osobním, tak v celé naší společnosti. A také se snažíme trochu vidět do budoucna a odhadnout, co nás v novém roce čeká. Případně podléháme nevynucené potřebě různých závazků a cílů.

Prosím, nebuďme na sebe příliš přísní. A to ani v pohledu zpět ani dopředu do budoucího roku či let. Nedaří se nám tak špatně, alespoň zatím. Když se projdu po obchodních centrech, mám pocit, že nikdy tak dobře nebylo. Koupit si člověk může opravdu, co chce. Jen ty ceny rostou až závratnou rychlostí! Ale budoucnost tak, jako mnozí další, dobře nevidím.

Tedy za předpokladu, že se nám doma i v Evropě nepodaří v brzké době zvrátit snahy tzv. liberálních progresivistů s těmi jejich multikulturalismy, Green Dealy, LGBT politikou, snahou o politickou korektnost za každou cenu (ta představuje základní problém v rozvoji demokracie), neřízenou imigrací, popíráním Evropy a křesťanských hodnot na úkor všeho nového, co se k nám ze světa žene.

Tyto všechny (a mnohé další) projevy dnešní doby nás přímo ohrožují, a to až takovým způsobem, že se lze oprávněně obávat ztráty stávajícího způsobu života v blízkých letech. Přejme si tedy, aby kromě zdraví, štěstí a spokojenosti nás v roce 2025 provázely lepší přísliby pro naší budoucnost, pro nás osobně i celou Českou republiku.