Bez ohledu na to, že se vývoj těchto vakcín ve světě vzhledem k množství komplikací a ne-stabilitou jejich působení příliš nepovedl (ne vše „moderní“ je opravdu užitečné), bylo od začátku naprosto zřejmé, že v našem českém rybníčku s omezenými zdroji (v ČR byly vyčleněny řádově desítky miliónů korun ve srovnání se stovkami miliard dolarů ve světě) nelze očekávat nic jiného než blamáž.

O to vůbec nemluvím o všech těch nátlakových akcích, uzavírání okresů, doporučení stran „opravdových“ kapacit očkovat všechny včetně dětí a těhotných žen. To vše s podporou všech tehdejších ministrů zdravotnictví. Samozřejmě se ukázalo, že imunita získaná prodělaným onemocněním je to jediné, co skutečně funguje.

Ale máme tu novou zprávu do „pranice“. ČR zažádala kdesi na úrovni bruselského centra o schválení záměru postavit v ČR novou továrnu na výrobu penicilínu. Konkrétně záměr podpořili ministři zdravotnictví, průmyslu o obchodu a financí. Pokud by to EU odsouhlasila (nevím, zda-li to znamená i nějaké evropské finance), mohla by se prý linka rozjet za rok a půl. Celý tento projekt poté, co se ČR zbavila většiny své výroby léčiv, mi přijde velice málo realistický, spíše jako něco, co může přinést vládní koalici hlasy před volbami v příštím roce.

Jednak to tak rychle zdaleka nepůjde a to zvláště u výstavby tzv. na zelené louce, kdy i banální výstavba dálnice je na desetiletí, a jednak je zde otázka, zda Česko továrnu na výrobu penicilínu skutečně potřebuje, když je zajištěna v sousedním Rakousku nebo na Slovensku. Odpovědí je prý nutnost zabezpečit soběstačnost ČR. Pak se ptám, kde je ta tolik ventilovaná evropská spolupráce na úrovni EU, když nám nestačí sousedi? Asi se myslí dopředu na stav, kdy se s nimi naše vláda natolik rozhádá, že ani přeshraniční obchod nebude možný.

Marek Zeman, MBA
místopředseda strany PRO a odborný garant pro zdravotnictví