Zánikem SVÚSS v Praze 9-Běchovicích včetně zkušebního stendu a Armabetonu závodu 06 Chladicí věže, vývoj a výzkum chladicích věží po roce 1992 se pokoušel držet krok se světem bez většího zájmu a podpory ze strany představitelů vlád a chladicí věže, které patřily svého času k nejlepším na světě, se tak již v referenčním dokumentu k aplikování nejlepších dostupných technik (BAT) na průmyslové chladicí soustavy z listopadu 2000 neobjevily. Náskok oproti zahraniční konkurenci zůstal již jenom na papíře a byl publikován v Monographs and memoranda, No. 39 Heat and mass transfer in Cooling tower packings od National research institute for machine design Praha-Běchovice. Oproti tomu v modelové elektrárně Völklingen v Německu, jejíž výstavba byla zajištěna podporou Spolkového ministerstva pro výzkum a technologie v 80. létech minulého století se studiu směsi spalin a vlhkého vzduchu do okolní atmosfery tj. studiu vlečky věnovala rozsáhlá měření a výsledky aplikovány v praxi v projektech po celém světě.

Novinové články pojednávající o škodlivých vlivech průmyslového znečištění na životní prostředí jsou až příliš často doprovázeny fotografiemi krajiny s elektrárnou a hyperboloidickými chladicími věžemi s přirozeným tahem vzduchu typu Itterson, z nichž vycházejí oblaka kouře a páry. Informovaná veřejnost si je vědoma skutečnosti, že tato oblaka, pozůstávající z nepatrných vodních kapiček, jsou v podstatě netoxická. Jen tehdy, když účinkem zvláštních atmosférických poměrů – teplotní inverze se oblak páry snese na úroveň terénu a ohrozí provoz, vznikají problémy. Tato možnost se obecně ve světě nepodceňuje a v souvislosti s uplatňováním legislativy EU se bude věnovat větší pozornost i možnému nebezpečí vyvolanému oblaky vycházejícími z chladicích věží.

V posledních letech vedl vývoj moderních výplní ke zvýšení účinnosti a umožnil výměnu tepla při nižším průtoku vzduchu. V důsledku toho se vzduch ohřívá na vyšší teplotu, což pak vede k vyššímu obsahu vlhkosti. V okamžiku, kdy tento teplý vlhký vzduch, nasycený vodní parou a kapičkami vody neodloučenými eliminátory pronikne do atmosféry rychle se ochladí na okolní teplotu a uvolní přebytečnou vlhkost ve formě zkondenzovaných drobných kapiček, které pak vytvářejí známý oblak. Tvar a velikost oblaku majícímu působením větru tvar vlečky, závisí na celé řadě činitelů, kromě jiného na teplotě a vlhkosti vzduchu a rychlosti větru. Je-li vzduch suchý a teplý, rozptýlí se oblak velmi rychle, čím studenější a vlhčí je vzduch, tím je oblak stabilnější a tím déle přetrvává. Oblaka jsou lépe patrná v situaci, kdy je rozdíl v teplotě mezi vzduchem opouštějícím věž a okolní atmosféru velký a má-li současně okolní atmosféra převážně vysokou relativní vlhkost, takže už není dále schopna absorbovat vodní páru. V takovém případě může být oblak na obtíž a může představovat i určité nebezpečí, zvláště je-li rychlost větru vyšší než rychlost vzduchu opouštějícího věž, kdy značně vzrůstá pravděpodobnost snosu a vzniku mlhy na úrovni terénu.

Za bezvětří vytváří se nad korunou věže praporec vlhkého teplého vzduchu, který stoupá kolmo do atmosfery. Okrajové vrstvy tohoto praporce se postupně rozpadají a směšují s okolním vzduchem. Při nárazovém pulzačním větru v koruně věže dochází posléze nejen k úplnému sejmutí praporce, ale i k průniku studeného vzduchu do vnitřního prostoru věže. Toto zaviřování (vratné proudění vlhkého vzduchu) má za následek snížení efektivní tahové výšky oproti výpočtové.