Brno schválilo před rokem strategii a akční plán v oblasti drog a závislostí. Ten je založen na principu harm reduction, minimalizaci rizik, který v českém přístupu k této oblasti prosazoval Jindřich Vobořil. Tento princip se může pochlubit téměř nulovým výskytem HIV mezi injekčními uživateli či minimem závažných komplikací v důsledku nelegálních drog v prostředí nočního života. Přístup Brna ale však ohrožuje celostátní změna postoje k drogám a závislostem v důsledku nově vybrané koordinátorky, Jarmily Vedralové. Její dosavadní vyjádření zpochybňují účinnost substituční léčby a přístup harm reduction, Matěj Hollan jí proto otevřeným dopisem vyzval k jasným odpovědím na 5 otázek.

Pavel Nepustil, zakladatel Platformy pro komplexní přístup k užívání drog a závislostem, jeden z tvůrců brněnské strategie: „Hlavní změnou oproti předchozí praxi je to, že strategie i akční plán vznikly procesem tzv. racionální drogové politiky, která je založená na výzkumech a ověřených poznatcích. Byla vytvořena i ve spolupráci s aktivními uživateli návykových látek, protože ti umí nejlépe formulovat své potřeby. Zásadní je vtažení takzvaných peer pracovníků, kteří si sami prošli či ještě zčásti procházejí závislostí a pomáhají dalším lidem se ní zbavovat. Pro účinné minimalizování rizik je zásadní jednak terénní práce s problémovými uživateli drog v jejich přirozeném prostředí, a jednak substituční léčba. Obojí je podhodnocené. Existuje pouze jeden malý terénní tým pro celé Brno a metadonová substituce je kvůli chybějícím zdrojům nedostatečně provázána s intenzivní psychosociální podporou.“

Jindřich Vobořil, dlouholetý Národní protidrogový koordinátor: „Přístup Brna k drogám a závislostem je vzorový. Vychází z celosvětově prosazovaného principu harm reduction, což znamená minimalizace rizik v důsledku závislosti. Tento přístup je opakem dřívějšího tzv. abstinenčního přístupu, který se dlouhá desetiletí snažil drogy neúspěšně vymýtit a za svůj cíl pokládal svět bez drog. To je iluze, která nikdy nenastane. Závislosti na drogách či hazardu jsou, ať chceme nebo ne, součástí našich životů a musíme se s nimi naučit pracovat tak, aby závislost měla co nejmenší dopad na jednotlivce, jeho okolí i společnost. Samozřejmě v individuálním případě je třeba snažit se o to, aby se závislý člověk své závislosti nadobro snažil zbavit, v plošném měřítku je to ale naivní představa.“

Jindřich Vobořil: „Město Brno kromě nastavení smysluplného přístupu k drogám a závislostem také zvýšilo o několik milionů peníze do služeb. Jsou to nejlépe vynaložené peníze, protože díky substitučním programům se docílí zásadního snížení případného výskytu HIV, sníží se kriminalita, protože závislí si nemusí každý den opatřovat značné peníze na dávku atd. Opakem je postoj Jihomoravského kraje, který tento rok peníze do těchto služeb seškrtal o několik milionů! Například škrtli všechny peníze na metadonové substituční centrum, což znamená, že toto centrum se bude muset zavřít a uživatelé, kteří se nedostanou k metadonu, půjdu zase krást, aby si opatřili peníze na dávku. S náměstkem Hollanem jsem byl před pár měsíci ještě ve funkci Národního protidrogového koordinátora za hejtmanem Jihomoravského kraje, Bohumilem Šimkem, a radní Janou Pejchalovou (oba ANO), která má tuto oblast pod sebou. Bylo mi vysvětleno, že peníze na drogové služby se musely škrtnout, protože chybělo na opravu silnic. A že substituce není beztak žádná léčba, že lidé mají abstinovat. Hejtman přesto slíbil, že peníze do systému vrátí. Bohužel dodnes se tak nestalo.“

Jindřich Vobořil: „Ze své pozice dlouholetého Národního protidrogového koordinátora a současně obyvatele města Brna můžu říci, že Matěj Hollan je v současnosti na komunální úrovni jediný politik, který chápe, jak je třeba k drogám a závislostem přistupovat. Nejhmatatelnějším výstupem jeho činnosti je výrazné omezení dostupnosti heren v ulicích města a vznik akčního plánu, který není založen na abstinenci a represi, ale na uvědomělém přístupu založeném na principu harm reduction.“

Matěj Hollan: „Město následovalo přístup harm reduction a společně se státem jsme tak mohli pomáhat lidem trpícími závislostmi. Slova nové, Andrejem Babišem podivně instalované protidrogové koordinátorky, Jarmily Vedralové, vzbuzují vážnou obavu. Ačkoli měla paní Vedralová na Ministerstvu zdravotnictví na starosti alkohol a tabák, tak za ní nevidíme žádné výsledky. Je až téměř nedohledatelná její odborná činnost, její vzdělání v oblasti moderních přístupů k protidrogové politice či jakákoli zkušenost na mezinárodní úrovni. Jinými slovy, máme zde člověka bez dostatečné odbornosti či alespoň s hmatatelnými výsledky práce v oblasti závislostí. V 20 minutách Radiožurnálu se opakovaně vyslovila proti substituční léčbě a zpochybnila přístup harm reduction. Zcela se pak vyhnula odpovědi na legalizaci konopí. Proto jsem ji otevřeným dopisem vyzval k jednání a k vyslovení jasných odpovědí na několik otázek, na které žádám co nejdřívější odpovědi.“

Pavel Nepustil: „Naše organizace oslovila premiéra Babiše a ptáme se ho, proč byla na toto místo vybrána Jarmila Vedralová, když se na tuto pozici hlásili dva daleko kvalifikovanější lidé. Jedním z kandidátů byl mezinárodně respektovaný odborník s rozsáhlou publikační činností a znalostí celé šíře problematiky z terénu, výzkumu i politiky, Viktor Mravčík, přesto premiér Babiš vybral Jarmilu Vedralovou. U takto klíčové pozice považujeme za zásadní, aby bylo zřejmé, jaká byla kritéria výběru, proč se rozhodlo, jak se rozhodlo a jak se pan Babiš vypořádá s tím, že dle dosavadních vyjádření nemá Jarmila Vedralová v zásadě na nic jasný názor a naopak zpochybňuje přístup harm reduction.“

Otázky pro Národní protidrogovou koordinátorku, Jarmilu Vedralovou:

1. Jihomoravský kraj, kde je za sociální a zdravotní oblast zodpovědné ANO a ČSSD, sebral tento rok několik milionů na služby v této oblasti a konkrétně sebral půl milionu na substituci, na metadonové centrum. Radní Pejchalová (ANO), která má tuto oblast na starosti, na jednání s Vašim předchůdcem, Jindřichem Vobořilem, prohlásila, že substituce není léčba, že jediné řešení závislosti je úplná abstinence. Souhlasíte s tímto výrokem? Je podle Vás substituční léčba potřebná a funguje? Pomůžete vysvětlit Jihomoravskému kraji, jako se o to snažil Váš předchůdce, že peníze investované do této oblasti jsou dobře vložené?
2. V rozhovoru pro Radiožurnál jste uvedla, že harm reduction je jen jedním z mnoha přístupů. Konkrétně jste uvedla: „Nevidím důvod, abychom priorizovali jeden z těchto segmentů.“ Jaký jiný přístup pokládáte za stejně úspěšný? Jaké další přístupy budete prosazovat a financovat, proč a jakou mají efektivitu?
3. Ve 20 minutách Radiožurnálu jste odmítla odpovědět na to, jaký je Váš názor na legalizaci konopí, konkrétně zda jej „povolit rekreačně v přísně kontrolovaném režimu“? Jak sama v rozhovoru uvádíte, během svého více než 15letého působení jste se „věnovala celé té problematice, to znamená, protidrogové politice tak jak je integrovaná, to znamená včetně nelegálních návykových látek“, svůj odborný názor na konopí tedy nemůžete nemít. Prosím o jeho jasné vyslovení.
4. Co konkrétně jste udělala pro to, aby Česká republika nebyla na předních místech žebříčku v alkoholismu a kouření? Co konkrétně budete s tímto stavem dělat ve své současné pozici? Jaké přístupy budete volit a jakou mají tyto přístupy efektivitu?
5. Zásadním tématem v oblasti politiky drog a závislostí je vznik fondu, který by byl financován z daní z alkoholu, tabáku a hazardu, či případně přímo nespecifikovaně ze státního rozpočtu. Potřebuje Česko takový fond? Kolik peněz by podle Vás mělo jít na drogovou politiku? Je jich dnes dost?