Je s podivem, jak je v současné době minimálně veřejně zmiňován a případně analyzován jeden z nejdůležitějších parametrů degenerace současných rozvinutých společností (včetně naší), a to je pokles porodnosti (absolutní počet nově narozených dětí v daném období), a hlavně úhrnné plodnosti (udává počet nově narozených dětí vztažených na jednu ženu ve fertilním věku v dané populaci a období).

K razantnímu zlomu v tomto směru došlo v ČR v roce 2022, kdy poklesla úhrnná plodnost z hodnoty 1,83 v roce 2021 na 1,62, tedy o celých 11 procent. Pokles nastal hlavně u prvorodiček a postihl všechny věkové kategorie žen ve fertilním věku s maximem v nejmladších věkových kohortách. Zbývající věkové kohorty postihl potom poměrně rovnoměrně.

V roce 2023 tento meziroční propad dále pokračoval, a to o dalších 10 deset oproti roku 2022, a údaj úhrnné plodnosti poklesl na 1,43. Ve srovnání s průměrem úhrnné plodnosti za období 2018-2020 tato hodnota poklesla v roce 2022 o 5 procent, ale v roce 2023 již o 15 procent. Oproti roku 2021 se narodilo v roce 2023 o zhruba 20 000 méně dětí, což znamená, že tato hodnota poklesla na úroveň nejnižších hodnot koncem 90. let minulého století.

Nemohu nezmínit pojem populační spirála smrti (tedy zrychlující se pokles porodnosti v průběhu času), která se nám tu začíná roztáčet v reálném čase. Tento fenomén je způsobován sumací poklesu úhrnné plodnosti u populace, která již byla zasažena předchozím poklesem úhrnné plodnosti (v 90. letech minulého století) v době narození fertilních žen současné populace.

Dle údajů z tohoto roku tento proces i nadále pokračuje, jelikož meziroční propad do dubna 2024 byl opět přes 4 procenta.