Starostové pro Liberecký kraj jsou ve vedení kraje již od roku 2012. Celou tu dobu drží v platnosti Regionální surovinovou politiku, která s obnovou těžby na Tlustci počítá. S obnovením těžby se přitom počítá i v Aktualizaci Regionální surovinové politiky, kterou kraj pořizuje od roku 2017.

„Podoba krajské surovinové politiky se přitom promítá i do následných správních řízení, dle kterých se těžba povoluje. Podobu navržené aktualizace jsme tak v dubnu v hospodářském výboru navrhovali změnit a obnovu těžby na Tlustci škrtnout. Radní Loučková Kotasová nicméně nechala celý proces projednávání koncepce běžet bez úprav dál,“ popisuje nezájem vedení kraje J. Felcman, člen hospodářského a regionálního rozvoje Zastupitelstva Libereckého kraje (Zelení).

Ministerstvo průmyslu a obchodu dnes tak nemá žádný důvod pro to, aby zásoby kamene na Tlustci odepsalo, když Liberecký kraj sám ve své aktuálně projednávané koncepci potvrzuje význam tohoto ložiska. „Pokud by našemu návrhu vyšlo vedení kraje vstříc, je teď kraj se svou žádostí na odpis zásob v úplně jiné pozici. Takto to působí jako pouhé předvolební prázdné gesto,“ dodává J. Felcman. Žádost o přepracování Regionální surovinové koncepce nicméně v reakci na poslední kroky kraje podal na hospodářský výbor opětovně.

Již cca 20 let proti obnově těžby na Tlustci bojuje Miroslav Hudec (Zelení). A zpochybňuje celou řadu argumentů, která je v souvislosti s těžbou na Tlustci uváděna: „Plánovaná produkce kamene má být 800 tis. tun kamene ročně. Přitom kraj deklaruje, že má být využit hlavně pro výstavbu železničních tratí. Toto množství ale odpovídá výstavbě 300 km nových tratí ročně – to je naprosto nereálný předpoklad.“

M. Hudec přitom dodává: „Potřeba kamene v Libereckém kraji je v navržené surovinové koncepci odvozována také z mnoha mrtvých, popř. dokonce již realizovaných staveb. Namátkou vysokorychlostní trať na Wroclaw, kterou ale Ministerstvo dopravy předpokládá trasovat přes Hradec Králové. Popř. již dávno zrealizované stavby silnic Liberec – Jablonec nad Nisou, či Bílý Kostel n. Nisou – Žitava. Dokument v tomto působí poněkud nedůvěryhodně.“

Fakta o potřebě stavebního kamene z ložiska Luhov-Brniště-Tlustec:

1. Celková těžba stavebního kamene v ČR je dle platné Surovinové politiky České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů cca 12 mil. m3 ročně. Ekvivalentně dle počtu obyvatel tak spadá na Liberecký kraj 530 tis. m3 stavebního kamene ročně. Aktualizace RSP nicméně předpokládá roční těžbu 800 tis. m3. Vzhledem k budoucím uzavírkám se předpokládá pokles k roku 2030 na cca 400 tis. m3., tímto je odůvodněna nutnost znovuotevření ložiska Luhov-Brniště-Tlustec. Toto ložisko má mít nicméně dle aktuální žádosti těžařské společnosti KAMENOLOM BRNIŠTĚ, a.s., produkci 800 tis. tun stavebního kamene ročně, tedy cca 250 tis. m3. Tato hodnota by i po předpokládaném poklesu produkce stavebního kamene přesahovala ekvivalentní potřebu stavebního kamene v LK. Je tak zřejmé, že pro plánované množství stavebního kamene není v LK odbytiště a lze tak počítat s jeho vývozem.
2. Aktualizace RSP odvozuje potřebu stavebního kamene v Libereckém kraji i na základě analýzy plánovaných významných dopravních staveb. Nicméně realizace velké části těchto staveb je již dávno zpochybněna, popř. dokonce ukončena. Pouze ty nejvýznamnější jmenovitě:
   - Vysokorychlostní trať Praha – Liberec – Wroclaw: Realizace VRT na Wroclaw předpokládá Ministerstvo dopravy přes Hradec Králové. Pouze ve velmi dlouhodobém horizontu je možné předpokládat rychlé spojení Praha – Liberec.
   - Železniční propojení Harrachov – Rokytnice nad Jizerou: Tento záměr není sledován ani v platných Zásadách územního rozvoje Libereckého kraje.
   - Silnice I/14 Liberec – Jablonec nad Nisou: Je již zrealizovaná.
   - Silnice I/35 Bílý Kostel n. Nisou – hranice ČR: Je již zrealizovaná.
3. - Silnice Osečná – Kuřívody: Záměr naprosto nereálný.
   V aktuální žádosti těžařské společnosti KAMENOLOM BRNIŠTĚ, a.s., se taktéž operuje se stavbami, jejichž příprava byla dávno ukončena (např. Regiotram), popř. byly předmětné stavby dokončené (dálnice D8).
4. V Aktualizaci RSP je zmíněna plánovaná realizace vysokorychlostní tratě Praha – Drážďany. Vzhledem k tomu, že se v blízkosti této stavby nachází kamenolom Měrunice s dostatečnými zásobami, dovážení kamene z lomu Tlustec je ekonomicky nesmyslné.
5. Argument o výjimečné kvalitě kamene v ložisku Tlustec, která je nezbytná pro realizaci kolejových loží, je zavádějící. V minulých letech byla realizována nová železniční stanice v České Lípě s novým kolejištěm, aniž by byl kámen z Tlustce potřeba.
6. Realitě zcela neodpovídá ustanovení B.4.16 Aktualizace RSP, ve kterém se předpokládá využití kamene těženého na Tlustci primárně pro železniční stavby v LK. Pro srovnání – v rámci přestavby železniční stanice Česká Lípa bylo postaveno celkem 33 km nových tratí. Na ně bylo spotřebováno 84 tis. tun stavebního kamene. Desetkrát větší produkce ložiska Tlustec tak předpokládá výstavbu 300 km nových železničních tratí ročně!