Součástí pozměňovacího návrhu k předloženému rozpočtu Libereckého kraje jsou následující položky:

1. Navýšení dotačního programu na podporu retence v krajině z 8 mil. Kč na 20 mil. Kč
2. Zřízení nové výdajové položky ve výši 15 mil. Kč na přípravu a řízení projektů k revitalizaci krajiny a zadržování vody v krajině, transfer pro Agenturu regionálního rozvoje
3. Zřízení nové výdajové položky ve výši 15 mil. Kč na investiční akce v oblasti revitalizaci krajiny a zadržování vody v krajině
4. Snížení položky Rozpočtová finanční rezerva kraje o 18,5 mil. Kč
5. Snížení výdajů na mediální prezentaci LK o 3,5 mil. Kč
6. Snížení položky Výstavba parkovacího domu, Lávka a kultivace okolí sídla Libereckého kraje o 20 mil. Kč

Podrobné zdůvodnění návrhu na změnu rozpočtu je obsahem přiložené důvodové zprávy k materiálu, který dostali s předstihem všichni zastupitelé.

„V obnově krajiny má svůj kus práce každý, od vlastníků půdy po stát, ale někdo musí být hybatelem, lídrem té změny. Nevidím jinou možnost než kraj, protože obce jsou na komplexní projekty v krajině příliš malé a stát je daleko. Kraj má peníze, lidi, odborné zázemí a vyjednávací sílu. Potřebuje jen politickou vůli to všechno využít,“ vysvětluje návrh Josef Šedlbauer.

„50 milionů na první rok je realistický požadavek, v dalších letech budou růst hlavně investiční náklady, protože projekty je potřeba nejprve připravit. Několikanásobek té sumy je možné získat z operačních programů a státních institucí a to už bude v krajině znát. Bez aktivní role kraje sem ty peníze ale nedostaneme,“ doplňuje Jindřich Felcman.

Důvodová zpráva

Odborný konsensus i zkušenosti uplynulých let potvrzují závěr, že prodlužované epizody sucha a zvýšená intenzita bleskových povodní jsou přímým důsledkem klimatických změn a nevhodného nakládání s krajinou. Naděje na rychlý obrat v postupující klimatické změně je nízká. Omezení rizik plynoucích z klimatických extrémů a zajištění podmínek pro život ve střednědobé perspektivě proto musí být založeno na změnách v krajině, především na posílení její schopnosti zadržovat vodu.

Tento strategický cíl vyžaduje zapojení všech úrovní samosprávy. Vláda vytváří legislativní a finanční rámec, především zemědělskou politikou a skrze dotační programy ministerstva životního prostředí a ministerstva zemědělství. Vlastníci pozemků včetně obcí mohou být nositeli konkrétních projektů. Projekty koncových žadatelů jsou však nutně jednotlivostmi, jejich efekt je pouze lokální a v širším území mohou být i kontraproduktivní (např. u větších vodních ploch, které stahují vodu z okolí a urychlují vypařování). Zajištění dostatku vody a ochrany před bleskovými povodněmi vyžaduje soubor vzájemně propojených opatření na celých povodích řek nebo alespoň větších potoků. Jenom tak může vzniknout fungující krajina. Povodí obvykle zahrnují více katastrů obcí.

Z těchto důvodů je nezbytné, aby zásadní roli koordinátora a hybatele ve zvyšování odolnosti krajiny a její schopnosti zadržovat vodu vzaly za své krajské samosprávy. Součástí je:

1. Tvorba komplexních studií opatření v krajině v jednotlivých povodích
2. Jednání s vlastníky (obcemi i soukromými vlastníky) o realizaci těchto opatření
3. Podpora přípravy konkrétních projektů (finanční i odborná)
4. Podpora realizace konkrétních projektů, včetně možného kompletního převzetí projektu a jeho předání až po realizaci
5. Iniciace a koordinace jednání se státními podniky Povodí …, které mají na starost správu vodních toků včetně protipovodňových opatření a disponují dalšími financemi
6. Podpora žadatelů při získávání finančních zdrojů z operačních programů a národních zdrojů

V roce 2019 byl ustaven dotační program 8.6, který s alokací 6 mil. Kč podpořil prvních 11 projektů na tůně, obnovu rybníků či mokřadů. Suma žádostí dvojnásobně přesahovala alokaci. Do programu s jedinou výjimkou nežádaly obce a města. Dá se očekávat, že v příštím roce budou i obce podávat výrazně více projektů a konkurence mezi žadateli bude mnohem větší. Význam dotačního programu je především v aktivním zapojení žadatelů do přípravy a realizace projektů na zadržování vody v krajině. Jde však o jednotlivosti. Z diskusí s potenciálními žadateli opakovaně plyne, že bariérou nejsou jen peníze, ale spíše byrokracie spojená s povolovacím řízením a s žádostmi do velkých dotačních programů, která odradí většinu zájemců hned na začátku.

Proto zároveň s fondem navrhujeme vyčlenění finančních prostředků na práci krajské Agentury regionálního rozvoje, s úkolem zpracovat komplexní řešení po jednotlivých povodích, vést jednání s vlastníky a s jejich souhlasem některé projekty samostatně realizovat. ARR k tomu má potřebné odborné a lidské kapacity a potenciál je rozšiřovat. Dokáže také shlukovat projekty a administrovat velké dotační žádosti do operačních programů ministerstev zemědělství a životního prostředí. Odhadujeme, že takto lze „pákovým efektem“ získat do úprav krajiny až čtyřnásobek prostředků, vynaložených Libereckým krajem prostřednictvím uvedených aktivit.

Částky na jednotlivé aktivity byly navrženy pro první rok, ve kterém budou probíhat především přípravné práce, studie a projektování. Sumy na realizace projektů v příštích letech očekáváme několikanásobné.

Komentář k jednotlivým položkám:

Ad 1) Navýšení alokace v dotačním programu na podporu retence vody v krajině o 12 mil. Kč vychází ze skutečnosti roku 2019, kdy byly do programu, zřízeného teprve na jaře, podány žádosti přesahující alokaci téměř dvojnásobně. Lze předpokládat, že řada projektů v roce 2019 nemohla žádost podat, protože nebyl čas na zpracování záměru do konkrétnější podoby. Zároveň je cílem Libereckého kraje motivovat žadatele, především samosprávy, k přípravě těchto projektů. Alokace v programu proto musí být dostatečná, aby uspokojila převážnou většinu žadatelů a nevytvářela bariéru pro iniciativu žadatelů.

Ad 2) Práce zadávané formou přímého zadání Agentuře regionálního rozvoje. Obsahem těchto zadání je zpracování komplexních studií vybraných povodí s cílem zvýšení odolnosti krajiny proti extrémním klimatickým jevům (sucho, bleskové povodně) a specificky zvýšení retenční kapacity krajiny. Dále práce související s přípravou konkrétních projektů, včetně jednání s vlastníky pozemků, projektových dokumentací, přípravy staveb a přípravy žádostí do operačních programů.

Ad 3) Vlastní investiční akce, popř. vlastní podíl na investičních akcích připravených ad 2).

Ad 4) Úprava rozpočtové rezervy jako jeden ze zdrojů rozpočtové priority – zvyšování odolnosti krajiny a její schopnosti zadržovat vodu.

Ad 5) Zrušení zbytných výdajů na mediální propagaci jako jeden ze zdrojů rozpočtové priority – zvyšování odolnosti krajiny a její schopnosti zadržovat vodu.

Ad 6) Úprava nákladů na investiční projekt jako jeden ze zdrojů rozpočtové priority – zvyšování odolnosti krajiny a její schopnosti zadržovat vodu. Snížení nákladů lze dosáhnout vyřazením stavby parkovacího domu z investičního projektu, práce na kultivaci okolí sídla Libereckého kraje mohou probíhat podle plánu.