Zastupitelé Změny pro Liberec zjistili, že ani samospráva, ani státní správa neudělali nic, aby tvář města v této cenné lokalitě ochránili. Stavební úřad se nezabýval nesouhlasným stanoviskem památkářů, veřejnost nebyla informována, Rada architektů se nevyjádřila a vedení města, které v roce 2012 mohlo špatné rozhodnutí napravit, nic neudělalo.

,,Šestipatrový dům mezi Papírovým náměstím a Lucemburskou ulicí by měl zabrat celý blok původní zástavby. Přitom celá oblast byla a je charakteristická různorodou zástavbou. Na příkladu tohoto domu se ukazuje, jak moc Liberci chybí hlavní architekt a jak snadné je obejít nesouhlasné stanovisko památkářů,“ vysvětluje Jaromír Baxa.

Dům má vyrůst na pozemcích, které původně patřily městu. Město o ně ale přišlo v souvislosti s Mistrovstvím světa v lyžování v roce 2009, kdy je darovalo Pavlu Michalovi (spolumajitel Kalendáře Liberecka) výměnou za pozemky v areálu ve Vesci. Pokud by město pozemky takto nesměnilo, připravovaný projekt by v této podobě zřejmě neměl šanci vzniknout. Dům již má platné územní rozhodnutí z roku 2009, které ale bylo vydáno za podivných okolností. Stavební úřad nebral v úvahu stanovisko Národního památkového ústavu (NPÚ), a to proto, že mu nebylo ani doručeno. NPÚ zasílá svá stanoviska na oddělení památkové péče na městě a toto oddělení zkrátka ke stanoviskům NPÚ nepřihlédlo.

K územnímu rozhodnutí se vyjadřovala také samospráva, konkrétně odbor strategie a   územní koncepce, dnes odbor hlavního architekta, ing. arch. Petr Kincl z odboru podal vyjádření, že s architektonickým a urbanistickým řešením město souhlasí (architekt P. Kincl je zaměstnancem města  a členem Rady architektů).

Přesto radnice s novým vedením mohla své rozhodnutí napravit, a to když v roce 2012 probíhalo jednání o aktualizaci územního rozhodnutí. V roce 2012 ale nebyla doručena žádná námitka, veřejnost byla jako obvykle informována pouze přes úřední desku, a stavební úřad proto žádosti o prodloužení vyhověl.  Nyní platí územní rozhodnutí do 31.7. 2015.

Jaromír Baxa: ,,Zarážející je, že se nevyjádřila se ani Rada architektů a se svým stanoviskem nevystoupil ani žádný z jejích členů. K čemu je Rada architektů, když ne k posuzování domů o velikosti celého bloku v památkové zóně? Nevíme, jestli o tom nevěděli, nebo jestli dům nechtěli projednávat, ale to je celkem jedno, tento případ je ukázkou toho, že experiment v podobě Rady architektů nefunguje.“

,,Proto je tak potřebný,,Úřad hlavního architekta“, který vydává stanoviska k jakékoliv plánované výstavbě a kde je za tvář města zodpovědný jeden odborník, který by měl být, na rozdíl od liberecké Rady architektů, bez projektantských či podnikatelských ambicí,“ uzavírá Zuzana Tachovská.