Značka „B4“, zákaz vjezdu nákladních vozidel, nově zahrnuje nejen skutečné náklaďáky, ale i Škodu Felicii Pick-up, různé „minidodávky“ vzniklé tím, že z normálního malého auta vyndali zadní sedačky a na jejich úkor zvětšili kufr, nebo kombíky s mříží v kufru. Takové auto se objektivně ničím neliší od svého „sourozence“ bez mříže či se sedačkami: je stejně velké, těžké, hlučné a má stejné emise. Akorát „v papírech“ má označení „N1“ či „M1“. A za to teď jeho majitele potrestají.

Problém je ale daleko větší, než že se k vám kvůli novému zákazu vjezdu již nedostane pošťák, zásilková služba, instalatér, nová pračka nebo rozvoz pizzy – protože ti všichni mají auta kategorie „N1“.  Ne, větší nebezpečí spočívá v tom, že tato úřední svévole překračuje hned tři pomyslné Rubikony a pokud to úředníkům projde, ještě se nebudete stačit divit, co spáchají příště.

První nebezpečí spočívá v retroaktivitě (zpětné účinnosti) takového zákona. Než si desetitisíce firem koupilo taková auta a minidodávky, přečetly si zákon a ověřily si, že se na ně značka B4 nevztahuje a mohou s nimi rozvážet zboží, aniž by obtěžovaly okolí hlukem či emisemi nebo měly zákaz vjezdu. Jinak by taková auta nikdy nekoupily! Jiní lidé si takovou minidodávku koupili jako normální auto, protože mají jen dvoučlennou rodinu a chtějí třeba rekonstruovat dům nebo převážet velkého psa. Nebo proto, že se jim z nich jako důchodcům lépe vystupuje. Pro ty je ještě důležitější, aby neměli zákaz vjezdu do každé druhé obce. Jenže to je úředníkům na MDČR jedno. „N1“ mají odteď zákaz a hotovo.

A to znamená, že ani vy si příště nemůžete být jisti vůbec ničím. Cokoli, co si naprosto legálně koupíte, může být o pár měsíců později úředníky zakázáno a vy proti tomu nemáte žádnou obranu.

Co teď mají majitelé „N1“ se svými auty, koupenými v dobré víře, dělat? Vyhodit je na šrotiště jen proto, že se úředníkům zachtělo si změnit význam značky? Teď už by totiž auto, které má všude možně zákaz vjezdu, nikdo nekoupil. „Knížecí rada“ arogantních úředníků z MDČR zní, že si „mají zařídit výjimku“. Takže pokud chce majitel malého auta jen nadále žít a pracovat tak, jako doposud, musí si na tento „luxus“ z moci úřední oběhat tisíce obecních úřadů, vystát fronty, přesvědčit určitě „ochotné“ úředníky, aby mu výjimku dali a pak s sebou vozit příruční karotéku papírů s razítkem.