Nemohli jste si nepovšimnout některých věcí - a tak mi přišlo řada dotazů. Pokusím se na některé odpovědět.

Je pravda, že jste bývalý havíř?

Ano, fáral jsem více jak patnáct let, mou specializací tam dole bylo elektro. Takže vím, co je to být tisíc metrů pod zemí, kde je člověk odkázaný jen na sebe. Tam jsem se naučil improvizovat, tam jsem poznal, co je to opravdu rasovina těla. Byl jsem rád, že jsem po listopadu mohl změnit práci. Do života mi to ale dalo tvrdost - možná někdy až moc.

Jak jste se ze severu ocitl na Hané?

Tak Olomoucký kraj není jen Haná, ale i Jeseníky... Já se ocitl v Mohelnici, což je tak nějak na půli cesty.. Stalo se to, co jsem nikdy nepředpokládal, že se může stát - že se odstěhuji z Českého Těšína jinam. Ale to se tak člověk s někým potká, pak se tomu nějakou dobu brání, a pak se prostě ožení (úsměv). A přesídlí. Už jsem tu deset let, mám tu už řadu přátel, prostě jsem pevně zakotvil.

Na pozici lídra Nezávislých jste vystřídal svou manželku, která byla výraznou osobností krajské komunální politiky. Jméno Jana Zwyrtek Hamplová tedy již v politice nenajdeme?

Mrzí mne to, ale skoro určitě ne. I když je to velká škoda - lidé, jako je ona, by naopak v politice být měli. Je vzdělaná, sebevědomá, obětavá, pracovitá, a taky přirozený vůdce. Ale její práce v advokacii a v oblasti vzdělávání samosprávy je už tak náročná, že to prostě už dál kloubit nešlo. Zastupuje stovky obcí a měst, pomáhá i některým krajům, publikuje, přednáší... Napříč spektrem. Chce psát své knihy. Musela si prostě zvolit, čemu bude nadále věnovat svůj čas. A pro ni i nás dvato byla správná volba. Ale jak si můžete všimnout, ve svém blogu se k veřejným otázkám stále vyjadřuje - nedá jí to. Aspoň to. Poslední měl přes sto padesát tisíc přečtení. Nevídané. Jsem na ni hrdý.

Olomoucký kraj jste si už projel?

Olomoucký kraj jsem si nemusel projíždět, ale za těch deset let ho dokonale znám - pořád jsme někde, v řadě obcí a měst mají Nezávislí kandidátky, znám tu už stovky lidí. Pohyboval jsem se tu ještě předtím, než jsem se přistěhoval. Řekl bych to spíš tak, že znám celou Českou republiku, mým druhým domovem je auto - jednak jezdíme po soudech, přednáškách, jednak se potkávám s našimi zatupiteli napříč republikou... A proto bych rád dobré věci odjinud přinesl sem.

Proč kandidujeme s Moravany?

Protože si vážím toho, co dělali po celou dobu pro Moravu, a protože vím, jak je těžké být státem nepodporovaným subjektem, a udržet si vysokou laťku. Nezávislí se snaží o totéž, takže máme stejné zkušenosti, někdy cítíme stejnou bezmoc, ale neubírá nám to chuť něco pro naše kraje, obce a města dělat. I bez velkých partají za zády. Ve spojení je vždy vyšší síla.

Máte poměrně vyhraněné názory na řadu otázek - třeba razíte, že podporovat se mají pracující rodiny namísto těch, které se jen vezou a rodí děti do ghet... Jasný je i postoj k imigrantům - nulová tolerance jejich příchodu. Chcete to hájit i na krajské úrovni?

Samozřejmě. Ale to jsou jen dvě oblasti, máme řadu jiných, které vycházejí ze zkušeností zdola. Kdo si v tomto státě myslí, že nás jednou uživí ty stovky ušmudlaných dětí, které mají potíže rozpoznat v šesti letech jakékoli písmenko, je blázen. A kdo si myslí, že maminky, co chodí do práce, budou rodit děti, když jim stát nedá ani porodné ani přídavky, právě proto, že pracovaly, je hlupák. A to je oblast, kde zrovna kraje mohou pomoci - jednak faktickou podporou slušných rodin, jednak zákonodárnou iniciativou. Tento postoj se pak týká i škol, sociálních služeb, a tak dále. Raději ať kraj platí pomoc svým seniorům, než by strkal peníze do lidí, kteří si toho neváží.

Co vidíte v Olomouckém kraji jako prioritu?

Všichni se ptají po prioritách, ale s tím nesouhlasím - prioritou je kraj jako celek, život v něm jako celek. od dopravy, přes školství, zdravotnictví, péče o mladé rodiny i o seniory - každá generace má jiné priority, a tak to musíme vnímat - aby se v našem kraji každý cítil dobře, a necítil se odstrčený.

Je váš postoj ovlivněný tím, že máte své zkušenosti třeba se zdravotní péčí?

Snažím se své nemoci nepodléhat, ale netajím se tím, že jsem kardiak, který má za sebou vážnou operaci srdce, a v těle voperovaný defibrilátor. Jsem už několik let pacientem olomoucké fakultní nemocnice, která má v tomto oboru, podobně jako třinecké Podlesí, velmi dobrý zvuk. Ano, takže mám osobní zkušenost s krajským zdravotnictvím, do Olomouce mne odvezli po druhém infarktu, a dodnes o mne pečují. Práce lékařů si proto velmi vážím. A někdy s nimi nakládáme trestuhodně - jako bychom nevnímali, že mají v rukou naše životy. Nikdo z nás není nesmrtelný.

Věříte, že Nezávislí s Moravany v krajském zastupitelstvu usednou?

Kdybych tomu něvěřil, nestavíme kandidátku. A pokud se to stane, rozhodně nás bude slyšet - a nejen to - jsme schopni díky odbornému zázemí předkládat velmi fundovanmé návrhy. Takové, kterým budou lidé rozumět.

Kdybyste byl hejtmanem, o co byste se snažil?

Jsem realista, tedy vím, že přímo tato pozice mi nehrozí. Ale kdybych jím byl, a poradil bych to každému, kdo by jím byl, snažil bych se o stmelení zastupitelstva, ne o trapnou politiku na malém hřišti. Neměli bychom připustit, aby se do krajských zastupitelstev dostaly nemoci vysoké politiky .- urážky a kšefty s funkcemi. To je mi odporné. Ano, vyjednávání do politiky patří, ale musí mít glanc. Ode mne proto nikdo neuslyší věty, že všeci kradnú, a podobně. Nejsem pozér, ale normální člověk, který vždy musel pracovat, a pracuje doposud, dokonce i přesto, že jsem docela vážně nemocný. A jak vidíte, snažím se něco dělat i pro jiné. Aniž jsem z toho kdykoli co měl, zajímat se o veřejné věci mám zak´dováno v sobě.

Co vám řekla na pozici olomouckého lídra manželka?

Byla to její myšlenka, kterou řekla poprvé v nadsázce - kandiduj ty, já už na to nemám čas. Tak si nejsem jist, zda to od ní nebyla škodolibost (úsměv). Ale když to vyslovila, řekl jsem si - proč vlastně ne? Vždyť jsem tu už opravdu doma, k samosprávě mám silný vztah, a vím o ní prakticky všechno.. Takže jsem se do toho pustil. Nemáme miliony na kampaně, ale máme dobré lidi zdola, kteří nechtěji, aby je politika živila - jen chtějí svým dílem napomoci dobrému krajskému rozhodování. A toho je třeba si vážit.