Začala intenzivní jednání, která mají za cíl ukončit válku na Ukrajině. Do hry se naplno vložil americký prezident Donald Trump, který dlouze telefonoval nejprve s ruským prezidentem Putinem (podle sdělení Kremlu spolu hovořili hodinu a půl) a následně s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským.
Který z vybraných českých europoslanců nejlépe hájí české národní zájmy?Anketa
Jen krátce po oznámení obou telefonátů totiž přišlo prohlášení Trumpova ministra obrany Peta Hegsetha. Novinové titulky hovoří o tom, že svými slovy dal studenou sprchu jak evropským zástupcům, tak především ukrajinskému ministru obrany.
Hegseth během schůzky NATO s Ukrajinci v Bruselu jasně uvedl, že návrat Ukrajiny k hranicím před rokem 2014 je nereálný. Tvrdil, že snaha dosáhnout tohoto iluzorního cíle by pouze prodloužila válku a způsobila další utrpení. Dále vyjádřil přesvědčení, že členství Ukrajiny v NATO není reálným výsledkem jakéhokoli mírového vyjednávání. V praxi to znamená, že akceptovatelným koncem ukrajinské války pro Spojené státy nebude Ukrajina, jejíž součástí by měl být poloostrov Krym a patrně také východní části země, které nyní Rusové kontrolují.
Tato prohlášení naznačují, že Trumpova administrativa zaměřuje svou politiku na rychlejší ukončení konfliktu, i když to může znamenat ústupky v otázkách územní celistvosti a bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Potvrzují to i čerstvá Trumpova slova z Oválné pracovny Bílého domu v rámci reakce na otázku reportérky, zda prezident považuje Ukrajinu za rovnocenného účastníka mírového procesu. Donald Trump pronesl odpověď, která má daleko k souhlasu s názorem tazatelky.
„To je zajímavá otázka,“ odvětil Trump po krátkém zamyšlení. „Myslím, že budou muset uzavřít mír. Lidé jsou zabíjeni, budou muset uzavřít mír. Je to špatná válka a budou muset uzavřít mír, to je to, co si myslím,“ dodal.
V reakci na tento vývoj se v českém veřejném prostoru z úst komentátorů i některých vládních politiků začaly ozývat reakce, že jde o zradu Ukrajiny a novou mnichovskou dohodu.
ParlamentníListy.cz se obrátily na české politiky s anketní otázkou, jak se k takovému vidění mírového procesu staví.
„Tvrdit, že po třech letech naprosto mimořádné ekonomické, vojenské a humanitární podpory Ukrajiny na ni někdo šije Mnichov, je nepochopení současné situace a souvislostí, a to jak současných, tak z doby Mnichova,“ reagoval místopředseda sněmovny a stínový premiér hnutí ANO Karel Havlíček.
Podle šéfa SPD Tomia Okamury jde o pravý opak Mnichova a zrady. „Trump de facto uznal právo národa na svrchovanost na svém historickém území – a neměl moc volbu, zajímá ho Grónsko, kde se chystá referendum o osamostatnění a připojení k USA. Tak v příštích letech potřebuje alespoň neutrální či raději přátelské Rusko, jelikož ho čeká jiný soupeř – Čína. A tak válka o Ukrajinu s cílem oslabit Rusko pro USA ztratila význam, oslabila jen zbytečně Evropu a posílila Rusko, Čínu a celý BRICS – a to poslední si v USA nikdo nepřeje,“ uvedl.
„Příměr s Mnichovem absolutně nesedí. Ukrajina je dnes plně závislá na pomoci Západu. Nejen vojensky, ale také materiálně a finančně. To Československo v době mnichovské zrady určitě nebylo, tehdy to skutečně bylo ‚o nás bez nás‘. Situace na Ukrajině je nesrovnatelně jiná. Bez pomoci Západu by již pravděpodobně tento stát neexistoval, proto si Západ může nárokovat pozici, kdy bude tlačit na Rusko na straně jedné, ale na straně druhé bude i Ukrajině mluvit do toho, jakým způsobem dospět co nejrychleji k zastavení konfliktu, přerušení palby a nastolení příměří. Z kulek by se po třech letech nesmyslné války už konečně měly začít lít písmenka. Zatím je tomu bohužel stále naopak,“ konstatuje předseda Motoristů sobě Petr Macinka.
Psali jsme:
Poslanec ODS Karel Krejza v reakci na otázku nabídl stručnou odpověď. „Po činech to poznáme. Budu v očekávání,“ napsal redakci.
„Jestli to bude druhý Mnichov nebo Jalta, Versailles, Trianon nebo Vídeňský kongres či Vestfálský mír, ukáže až budoucnost. Spíš bych to ale viděl na ty dva posledně jmenované, když jsme u těch příměrů,“ vzkázal senátor Zdeněk Hraba.
Lídryně STAČILO! europoslankyně Kateřina Konečná sdělila, že ji výroky křiklounů nijak nevzrušují. „Tato historická přirovnání pokulhávají na obě nohy a je vždy třeba myslet na to, co tím ti, kteří je pronášejí, sledují. Já jsem pro co nejrychlejší ukončení konfliktu, který stojí lidské životy, a nekonečné raněné. Jak se k tomu staví křiklouni přející si pokračování války je mi jedno,“ řekla pro ParlamentníListy.cz.
„Nový Mnichov? EU měla tři roky na sjednání ‚vítězného míru‘. Tak nekritizujte Trumpa a jeho administrativu, že Amerika opět tahá Evropu z bryndy. Nebyli jsme to my, ale zejména velké státy EU, které nikdy nedovolily Ukrajincům použít evropské zbraně na ruské civilní cíle? Když nový Mnichov, tak za něj můžeme my a ne Trump! Samozřejmě, anexe ukrajinských území je obrovský problém. Ale je potřeba zdůraznit, že Ukrajinci jsou fakt statečný národ! Umíte si představit, že by se Češi takhle statečně bránili?“ reagoval senátor ODS Tomáš Jirsa pro ParlamentníListy.cz.
Podle šéfa sněmovního ústavně-právního výboru za hnutí ANO Radka Vondráčka si stále mnozí neuvědomili novou geopolitickou realitu. „Někteří stále ještě nestrávili, že novým prezidentem je Donald Trump, a dělá to, co před volbami slíbil. Je to muž míru a tomu podřizuje své jednání. Po třech letech války a smrti už musel někdo přijít s řešením. A evropští politici chyceni ve svých prázdných politických prohlášeních to nejsou schopni pochopit, a proto se uchylují k prázdným a o to více emotivním přirovnáním, která vedou jen do slepé uličky. Pomoci Ukrajině můžeme nyní tak, že budeme spojenci nových USA a budeme komunikovat s Washingtonem. To se ale neděje, vláda Petra Fiály nemá žádné kontakty!“ uvádí.
„Přirovnání současné situace k Mnichovu 1938 je velmi silné a je třeba s takovými historickými paralelami zacházet opatrně. Je však pravda, že jakékoli oslabování podpory Ukrajiny může vést k nebezpečným důsledkům nejen pro tuto zemi, ale i pro celou evropskou bezpečnost. Důrazně podporujeme pokračování vojenské, ekonomické a politické pomoci Ukrajině, protože ruská agrese nesmí zůstat bez odpovědi. Jakékoli ustupování agresorovi či snaha o „mírová řešení“ na úkor napadené země by bylo krokem špatným směrem. Proto je klíčové, aby Spojené státy i Evropa udržely jednotnou a pevnou linii vůči Rusku,“ odepsal na dotaz lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.
Jednoznačně odpověděl poslanec SPD Radovan Vích. „Není to pravda, protože na rozdíl od mnichovské zrady, tedy o nás bez nás, Trump s prezidentem Zelenským hovořil a dále jedná. Podpora států EU Ukrajině byla a je pouze v rámci slibů, které nebyly naplněny, navíc přicházely pozdě a polovičatě. V rámci obnovy Ukrajiny se bude jednat o investice ve výši řádově 400 mld. €. Bude to však podle všeho mimo 20 % území Donbasu. EU bude v rámci mírových jednání pouze v roli pozorovatelů a svědčí to o její slabé roli v rámci globálních hráčů. Z postkonfliktní situace budou nejvíce profitovat jednotlivé státy, např. Francie a Německo, a nikoliv EU,“ sděluje poslanec.
„Uvidíme, doufám, že ne,“ reaguje na otázku k Mnichovu předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. „Každopádně výkon zatím neodpovídá chvástání, že válka skončí do 24 hodin,“ dodal.
Senátorka Jana Zwyrtek Hamplová ke srovnání s tragickým osudem Československa v roce 1938 jen kroutí hlavou. „Musím říct, že toto srovnání je zcela absurdní. Podle mne jde o výraz zoufalství nedostatku jiných, inteligentních a historicky aspoň trochu obhajitelných argumentů. To vám řekne každý objektivní historik. Osobně se domnívám, že ve skutečnosti jde o něco zcela jiného, kdy veřejnému prostoru ‚tohoto typu‘ vadí především Trump v pozici silného, sebevědomého a velmi dobře připraveného amerického prezidenta, a hledají, jak ho tímto způsobem v očích lidí dehonestovat. Marně – jak mluvím s lidmi. Naopak nad těmi srovnáními kroutí hlavou,“ řekla ParlamentnímListům.cz.
„Trump vytáhl Putina z politické izolace a potvrdil ho jako vítěze ukrajinského konfliktu. Ani slůvko o agresi – místo toho se mluví o přátelství, ze kterého bude mít prospěch celý svět. Smetl evropskou politiku vůči Ukrajině. 90minutový rozhovor musel být dobře připravený. Evropa zůstala úplně mimo, stejně jako v případě ukončení konfliktu v Afghánistánu,“ reagoval exministr zahraničí a místopředseda SOCDEM Lubomír Zaorálek.
Předseda strany PRO Jindřich Rajchl mluví o propagandě. „Tohle může říct jen naprostý blbec. V Mnichově šlo o odstoupení části území suverénního státu, jež měl plně pod svou kontrolou, bez jediného výstřelu. Nyní, v případě Ukrajiny, se naopak jedná o snahu ukončit další zbytečné krveprolití odstoupením území, které už Rusko reálně kontroluje. Pokud bychom hledali paralelu k současnému postupu Donalda Trumpa, pak by se nabízelo mnohem spíše přirovnání k ukončení války vietnamské či korejské. Kdo hovoří o podobnosti s Mnichovem, tak je buď historií zcela nepolíbený analfabet, nebo ulhaný propagandista,“ míní Rajchl.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Jak hodnotíte obsah článku?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Radim Panenka
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
Clinton
