O vytvoření budoucí vlády tentokrát nevyjednávají ostřílení politici, jak tomu bylo většinou v minulosti. Vždyť Andrej Babiš založil hnutí ANO v roce 2011, Pavel Bělobrádek se jako nová krev stal předsedou KDU-ČSL po neúspěchu lidovců ve volbách v roce 2010. A Tomio Okamura, o jehož Úsvitu se spekuluje jako o možné podpoře vlády v případě neshody s KDU-ČSL, založil toto hnutí až v letošním roce. Jediným matadorem z těchto lídrů je předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, jenž ve sněmovně usedl poprvé už v červnu 1996, tedy před více než sedmnácti lety.

Právě proto nemůže Bohuslav Sobotka veřejnost ničím překvapit. „Mluví dobře, mluví uvážlivě, ale nemá charisma lídra. Nepůsobí příliš atraktivně, spíš jako úředník. Je naprostým protikladem Mirka Topolánka, to byl střelec. Zase ale nezvládl dělat politiku. Ale fyzickým zjevem a vystupováním to byl dobrý vůdce,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Jiří Mikeš, lektor komerčních komunikací na VŠE v Praze.

Sobotka ze sebe hned po volbách mohl udělat bojovníka

První dva týdny po volbách hrál Bohuslav Sobotka o politické přežití, pozici v čele strany se mu podařilo uhájit. „Ten ´puč´ mu svým způsobem trochu pomohl, že ze sebe mohl udělat bojovníka a působit akčněji než obvykle. Nahrálo mu, že se mohl ukázat i v tomhle světle a přesvědčit tak, že je schopen řešit problémy. Image mu to sice zlepšilo, ale on není typem, který by mohl být obdivován veřejností a zvláště pak ženami, mezi nimiž je nemálo voličů,“ vykresluje Jiří Mikeš mediální obraz předsedy ČSSD.