Jediné téma, na němž se při jednání neshodli prezident Miloš Zeman a předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová, bylo užívání vedlejšího trestu propadnutí majetku. Hlava státu by se přikláněla k jeho častějšímu využívání u rozsáhlé hospodářské kriminality. „Největším trestem pro mafiána není vězení. Největším trestem pro mafiána je zabavení majetku,“ citoval Miloš Zeman při té příležitosti bývalého předsedu italského Senátu Luciana Violanteho.

„Například pan (Tomáš) Pitr má v Jesenici zámek za 400 milionů, pan (Radovan) Krejčíř má vilu v Dobřichovicích za 220 milionů korun,“ zmínil prezident dvojici kontroverzních podnikatelů. Trest propadnutí majetku je sice v českém právu obsažen, v praxi je však využíván jen ojediněle. Podle oficiální statistiky Ministerstva spravedlnosti bylo v roce 2012 u okresních soudů ze 106 293 trestů jen 10 propadnutí majetku.

Trest propadnutí majetku je ukládán jen ojediněle

„S udělením tohoto trestu se běžně nesetkávám, je ukládán za specifické trestné činy, které jsou většinou v horních sazbách, když byla způsobena škoda velkého rozsahu, a takových trestných činů se zase tolik statisticky nepáchá, aby mohlo být propadnutí majetku častěji ukládáno. Při ukládání trestu by mělo být odůvodněno, že je tam souvislost s trestným činem, který měl majetkovou povahu, a proto je trest propadnutí majetku odpovídající,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz advokát Boris Vršinský.