„Zaměstnankyně poradny provedly tři testovací hovory, během nichž se vydávaly za zájemkyně o bydlení. Ve dvou případech se testující pracovnice představily jako Horvátová, v jednom případě se romská pracovnice představila vlastním jménem. Makléři se poté pracovnic zeptali, zda jsou Romky. Poté, co tuto otázku pracovnice zodpověděly kladně, jim makléři sdělili, že požadovanou prohlídku bytu nemohou zprostředkovat, neboť si to majitel bytu nepřeje,“ uvádí ve zprávě ombudsmanka Šabatová a konstatuje, že realitní makléři se dopustili přímé diskriminace na základě etnicity a majitelé bytů se dopustili navádění.

Diskriminace pouze na oko

„Ochránkyně se ve své zprávě zabývala také otázkou situačního testování. V této věci dospěla k závěru, že nemateriální újma, která vznikne osobě mající diskriminační znak (zde etnicita) ucházející se o bydlení „pouze naoko“, je srovnatelná s újmou vzniklou osobě skutečně hledající bydlení, neboť diskriminační jednání snižuje především důstojnost osoby, a ta je v obou případech dotčena stejnou měrou. Obdobnou situaci sice české soudy prozatím neřešily, ale Nejvyšší soud Švédska dospěl v podobné věci k závěru, že testující osoby mohou žádat o odškodnění,“ uvedl úřad Šabatové.

„Soudního rozhodnutí ve věci náhrady újmy testující osoby se dočkáme i na našem území, neboť se jedna z testujících pracovnic rozhodla (ve spolupráci s poradnou) podat žalobu proti jedné z realitních kanceláří k Okresnímu soudu v Litoměřicích. Žalovaná realitní kancelář však závěry ochránkyně odmítá. Zbývající dvě kanceláře na zprávu ochránkyně nereagovaly. Ochránkyně proto vyzvala k vyjádření Asociaci realitních kanceláří ČR, Českou komoru realitních kanceláří a Realitní komoru ČR. Podle jejich reakce uváží další kroky směřující ke změně jednání realitních makléřů,“ uvedl úřad Šabatové.