Premiér Petr Nečas razantně zareagoval na informace, že na něj bylo podáno trestní oznámení, které prověřuje policie. „Je to natolik absurdní, že celou věc považuji za produkt okurkové sezony. Nicméně trestní oznámení může podat kdokoliv a kvůli čemukoliv a nezbývá než se jen ptát, komu tyto hrátky slouží,“ uvedl v oficiálním vyjádření předseda vlády.

Důvodem pro trestní oznámení na Petra Nečase se měl stát výrok vicepremiérky Karolíny Peake, která v dubnovém vysílání pořadu TV Prima Partie řekla, že jí s lanařením poslanců do její nově vznikající platformy pomáhá osobními telefonáty právě i předseda vlády Petr Nečas. Podle oznamovatele se tím premiér mohl dopustit korupčního jednání.

Podávání trestních oznámení se v Česku stalo sportem

„Musím důrazně odmítnout byť jen náznaky, že by v souvislosti se vznikem LIDEM mohlo z mé strany dojít k jakémukoliv nelegálnímu konání,“ odmítl to Nečas. O neodůvodněnosti podání nepochybují ani jeho spolustraníci, kteří si stejně jako mnozí další uvědomují, že spousta trestních oznámení je podávána zcela zbytečně a mnohdy s postranními úmysly.  

„Informaci o Petru Nečasovi považuji za nesmysl a pokud je osoba, která trestní oznámení podala, známá, lze na ni dle mého podat oznámení pro pomluvu. Obecně se mi zdá, že v České republice máme nový sport, ale dost smutný. Právně je to problém, který by měli řešit odborníci,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz první místopředseda Senátu Přemysl Sobotka.

Oznamovatel nese občanskoprávní i trestněprávní odpovědnost

„Zpráva o trestním oznámení na premiéra Petra Nečase na mě působí jen jako snaha o senzaci v okurkové sezoně. Nicméně každý oznamovatel nese odpovědnost, a to jak občanskoprávní (ochrana osobnosti), tak trestněprávní (trestný čin křivého obvinění),“ nezapře v odpovědi pro ParlamentníListy.cz svou právnickou profesi členka sněmovního ústavně právního výboru Ivana Weberová.

„Tak, jak je u nás dnes koncipované trestní oznámení, tedy spíše jen udání, které nedává žádná silná procesní oprávnění, by bylo asi složité trestat oznamovatele. Jinou otázkou ovšem je, pokud oznamovatel svoje konání zveřejní. Tím může nepochybně zasáhnout do osobnostních práv ´podezřelého´ a za to se může zodpovídat, a to i trestně,“ přidává se pro ParlamentníListy.cz předseda sněmovního ústavně právního výboru Marek Benda.

Je zvláštní, že policejní orgán prověřování vůbec zahájil

Zároveň ale upozorňuje, policie může některá trestní oznámení pro zjevnou neopodstatněnost prakticky bez procesních úkonů odložit. „Zvláštní kapitolou proto je, že zde policejní orgán nějaké prověřování zahájil. To pokládám opravdu už na hraně politické provokace proti zvolené reprezentaci,“ konstatuje Marek Benda.

Policisté tedy trestní oznámení na premiéra pro zjevnou neopodstatněnost neodložili. Naopak se obrátili na poslance tehdy vznikající platformy Karolíny Peake a nezařazeného Michala Doktora s otázkou, zda je Nečas kontaktoval, přemlouval ke vstupu do platformy, nebo zda jim za to sliboval nějaké výhody či činil nátlak. Nikdo z policií kontaktovaných poslanců však oznamovateli za pravdu nedal. Dá se proto předpokládat, že toto podání bude jako mnoho dalších odloženo.

Notorické oznamovatele by mohlo částečně odradit zpoplatnění

Podle poslankyně Jany Černochové patří trestní oznámení mezi kolorit současnosti a nejen že se nadužívá, ale i zneužívá. „Domnívám se ale, že toto právo nelze nikterak omezit. Jsou země, které podání zpoplatňují, což může notorické podavače částečně odradit. V případě, kdy se prokáže oprávněnost, se poplatek samozřejmě vrací. Možná se nad tím můžeme ve sněmovně zamyslet, ale domnívám se, že nebude vůle zaběhnutý princip měnit,“ říká pro ParlamentníListy.cz Jana Černochová.

Poslanec Aleš Rádl upozorňuje, že obranné prostředky, které jsou už dnes k dispozici, umožňují žalovat autora takového trestního oznámení pro křivé nařčení, případně pomluvu. „Je to výzva pro takto poškozené, ale zejména pro soudy všech stupňů, aby svými rozsudky a judikáty učinily těmto rozmáhajícím se hrátkám přítrž či případně dosáhly toho, že si každý napříště dobře rozváží podání šikanózního či dehonestujícího trestního oznámení, neboť by tím riskoval ztrátu své vlastní bezúhonnosti či přímo svobody,“ připomíná pro ParlamentníListy.cz Aleš Rádl.