Bývalý šéf socialistů Jiří Paroubek to hned ráno ve sněmovně pěkně rozjel. Obul se totiž do svých bývalých straníků a řekl, že on může s klidem žít s tím, kdyby jmenování členů bankovní rady ČNB zůstalo tak, jak má.

„Včera nám tady ukázal guvernér České národní banky, že jsou představitelé banky kompetentní, ostatně i on tady hovořil velmi kompetentně. V činnosti této banky mne nic neuráží, ale chápu, že ČNB se musí chovat v určité logice,“ uvedl dále Paroubek.

„Chápu, že není úplně dobře, aby prezident sám jmenoval členy rady ČNB, ale dovedu s tím žít,“ poznamenal. „Nechápu postup mé bývalé strany při schvalování tohoto zákona,“ dodal na vrub ČSSD.

Také zdůraznil, že při minulé volbě prezidenta se objevily jevy, kterým poslanci a vlastně všichni lidé překvapivě přihlíželi. „Byla to náhlá onemocnění, kolabující zákonodárci, nábojnice,  zastrašování….to vše bylo diskreditační pro českou demokracii,“ upozornil Paroubek.

Pozměňovací návrhy jsou od ČSSD i od KSČM

Co se týče pozměňovacích návrhů k ústavní novele o přímé volbě prezidenta, tak své pozměňovací návrhy podala nejen zmiňovaná opoziční ČSSD a komunisté. Mezi koalicí a opozicí trvají neshody o kompetencích přímo volené hlavy státu. Konkrétně jde o způsob jmenování členů bankovní rady České národní banky.

Stále ale média spekulovala o tom, že osud vládního návrhu na přímou volbu prezidenta je ve sněmovně nadále nejistý. Jak to ale s přímou volbou hlavy státu dopadne, to naznačil dnes při své řeči v dolní komoře předseda ČSSD Bohuslav Sobotka. Řekl totiž, že ČSSD se dostala s touto normou daleko, ale že i tak bude ČSSD nadále normu předkládat.

„Budeme tento zákon i nadále předkládat,“ zmínil kromě jiného B. Sobotka.„Učiníme dnes všechno pro to, aby dnes ČSSD vyslala jasný signál, že  prezident se bude volit přímo,“ uvedl ale na druhou stranu Sobotka.

Peake: Doufám, že to není červ v té třešni

Vicepremiérka vlády Karolína Peake (VV) pak zdůraznila, že jde o vládní novelu a koalice ustoupila při tom už na několik podmínek ČSSD. „Sedíme tady nad výsledkem pracovní skupiny a nakonec i na přizvání jednotlivých senátních klubů,“ poznamenala Peake. „Doufám, že třetí podmínka ČSSD není červem v té třešni,“ řekla důrazně také Peake.

Sama koalice totiž nemá sílu ve sněmovně ústavní novelu prosadit, hlasy opozice jsou nutné. K přijetí předlohy je nutných nejméně 120 hlasů. Pokud by ji sněmovna schválila, ještě složitější situace by patrně nastala vzhledem k rozložení sil v Senátu.

Neshoda při jmenování členů bankovní rady

Neshoda mezi koaličními stranami o opoziční ČSSD trvá právě na způsobu jmenování členů bankovní rady ČNB. S variantou sociální demokracie, podle níž by byl nutný souhlas Senátu, nesouhlasí vedle ODS také opoziční KSČM. Sama koalice nemá sílu ve sněmovně ústavní novelu prosadit, hlasy opozice jsou nutné.

Ačkoli někteří představitelé koalice hovořili minulý týden o dalším jednání s opozicí, které přinese výsledek, tak se tak nestalo. Dnešní ranní schůzka zástupců vládní koalice a opozičních stran k tématu totiž posun nepřinesla.

John: možná podpoříme všechny návrhy sociálních demokratů

Předseda Věcí veřejných Radek John po jednání novinářům připomněl, že ze tří návrhů ČSSD souhlasí TOP 09 i ODS se dvěma. Jeho vlastní straně jde o přijetí přímé volby natolik, že by podpořili všechny návrhy sociálních demokratů, přesto jsou vázáni koaliční smlouvou. "V podstatě ČSSD vymyslela technikálii, na které to může selhat. Je to jen systém, jak opět nepřijmout přímou volbu," poznamenal. Komunisté podle něj deklarovali, že přímou volbu podpoří.

Pokud by ústavní novelu sněmovna schválila, problém by podle Johna mohl nastat v Senátu, kde má ČSSD většinu. Sociální demokraté podle něho říkají, že jejich senátoři předlohu bez pozměňovacích návrhů nepodpoří. Navíc je otázkou, zda Senát může ústavní novelu vracet sněmovně. Názory se různí, podle některých stanovisek to možné není. Pokud by Senát předlohu vrátil a sněmovna ji potvrdila v senátním znění, hrozilo by nebezpečí, že se neúspěšný kandidát v přímé volbě obrátí na Ústavní soud a zpochybní postup jejího přijetí, dodal John.

Prezidentu Václavu Klausovi končí funkční období na počátku roku 2013, podle platných zákonů by měli jeho nástupce vybrat na společné schůzi poslanci a senátoři.