Někteří označují rok 2015, který je téměř za námi, dokonce za nejsložitější rok od sametové revoluce. Masová nelegální migrace, občanská válka na Ukrajině, Sýrie, Turecko a ISIL, řecká krize, teroristické útoky a hrozba jejich pokračování… Byl podle vás rok 2015 něčím přelomový?
Rok 2015 přelomový nebyl. Jevy jako migrace, válka na Ukrajině a tak dále zde byly už minulý rok. Migrace ale gradovala více než v předchozím roce. Takže rok 2015 byl jenom odrazem toho, co se již odehrávalo v předchozích letech. Jestli přece jen byl něčím přelomový, snad tím, že se v plné nahotě ukázala neschopnost Evropy řešit skutečné problémy. Neschopnost, ze které občas i mrazí. Obávám se, že přelomový rok, ve špatném slova smyslu, nás teprve může čekat.
Tématem číslo jedna se stala migrační krize. Do Evropy se dostávají stovky tisíc lidí, o kterých údajně nic nevíme. Když se s odstupem podíváme na průběh krize v roce 2015, co lze považovat za úspěch v jednání Evropské unie v tomto kontextu a v čem naopak evropské elity selhaly?
Že je migrační krize tématem číslo jedna je dáno úrovní médií. Pohled na davy běženců je jasně viditelný, sdělení jsou jednoduchá, práce se strachem vydělává peníze. Realita je ještě o dost horší. Ve skutečnosti se nám potkává několik krizí, které mohou kdykoli přebít téma uprchlíků. Je to krize klimatická, ekonomická; a až daleko za ni bych dal krizi migrační. A nad těmi všemi trčí krize myšlení. Ostatně, stačí si každý den přečíst noviny, poslechnout si naše politology a srovnat to s myšlenkovými schématy éry globalizace. To by ale bylo na delší povídání. Takzvané evropské elity zatím problém migrace nevyřešily. Za úspěch se dá považovat to, že ještě žije Schengen.
V souvislosti s migrační krizí se i česká politická scéna začala polarizovat. Atmosféra posledních dní alespoň z hlediska médií působí tak, že každý v této zemi nenávidí Zemana, a to včetně premiéra republiky, který ho obvinil z šíření nenávisti. Zeman prý rozděluje národ, spolčuje se s extremisty. Je tomu opravdu tak? A bude takové názorové rozdělení ve společnosti gradovat?
Spíš mám dojem, že většina a Zeman nenávidí menšinu, která varuje před panikou a chováním, které odpovídá dobám hodně vzdáleným. Média nejsou tak vyhraněná, jak by se na první pohled zdálo. Každý z médií ví, kdo je Konvička, jaké názory má Zeman či Ovčáček a jejich oponenti. Zeman určitě národ rozděluje. Ve své touze být středem pozornosti za každou cenu si zahrává s ohněm. Takhle se prezident chovat nemá. Ale více než o něm samotném to vypovídá o těch, co ho volili. Ale chápu, že každý jednou přestane chápat svět, ve kterém žije. Někoho to zastihne v domově důchodců, jiný ve své knihovně sní o tom, že ještě bude důležitý. Zemana to zastihlo na Hradě. C‘est la vie.
To samé se dle mnohých dělo v celoevropském kontextu. Jakoby se část Evropanů odklonila od dosavadních elitních politiků typu Merkelové nebo představitelů EU a přiklonila se k euroskeptickým a antiuprchlickým silám. Je to zdravý vývoj? Jde o reakci na konkrétní situaci, nebo na dlouhodobě neutěšený stav soužití menšin v Evropě s většinou? Objevují se též názory, že ke „krajní pravici“ se kloní lidé, kterým se zdá, že je přestala hájit běžná levice. Co na to vše říci a co v té souvislosti čekat příští rok? Bude řada voleb, mluví se i konkrétně o přežití Angely Merkelové, vzestupu Marine Le Penové...
Opět, není důležitý rok 2015, ale to, co mu předcházelo a co bude následovat (tohle je parafráze na Masarykův výrok o důležitosti okamžiku). Evropa je na rozcestí. Ne, že by elity selhaly, ony jen nenabízejí sdělitelné řešení. To nabízejí populistické strany. Nevím, proč se v této souvislosti mluví o pravici. Le Penová měla pravicový program, dnes je levicovou populistkou jako z partesu. Migrační i jiné krize nemají jednoduchá řešení. Voliči některých populistů budou hodně rozčarováni. I ti čeští. Bohužel, hybatelem českého i evropského dění je dnes strach. Strach, nikoli rozum. Tak dlouho jsme ničili svoje hodnotové kotvy... a dnes se nestačíme divit.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lukáš Petřík