Podle jejích knih a jejích scénářů Česká televize natočila v minulosti dokonce čtyři filmy. Mezi dramaturgy televize tak proto byla zapsaná coby úspěšná autorka. Podle jejího scénáře měla letos dokonce televize točit i celovečerní film Pan ministr pojednávající o životě Jana Masaryka. Jenže film dostal stopku a přízeň ze strany vedení televize se vůči Lence Procházkové najednou jaksi zasekla.



Nikdo mi neřekl proč

„Oni to v televizi vyškrtli, nikdo mi však neřekl proč. Přitom mám s nimi podepsanou smlouvu. Dokonce mám za to, že pan ředitel osobně rozhodl o tom, že můj film se točit nebude, takže jsem se rázem stala zakázaným autorem. Že to bylo rozhodnutí pana ředitele televize, na to důkazy nemám, ale mám určité zprávy, že tomu tak bylo, bylo,“ prozradila pro ParlamentníListy.cz Procházková krátce poté, co byla předsedou Věcí veřejných Radkem Johnem v úterý představena coby kandidátka do Senátu na Praze 8.

„Česká televize ale i jiná média nejsou nestranná, jsou pod politickým tlakem a taky jsou líná přemýšlet samostatně, i když i tady znám pár výjimek,“ zmínila k tomu Procházková s tím, že ale nemůže s jistotou říci, zda stopku od televize dostala kvůli tomu, jak nyní vystupuje proti církevním restitucím. Přímá souvislost se ovšem prý dá vytušit.

Sice ji nedávno televize pozvala do živého vysílání Hydeparku, ale to si podle ní spíše vynutili diváci, než že by šlo o rozhodnutí vedení programu.

Ustřihli ji její věty o historii

 „Mne se ale i v jiných relacích České televize - například v pořadu Historie.cz, nebo Ta naše povaha česká - stalo to, že přišli za mnou natáčet rozhovor až do bytu a pak tam ode mne střihli jen jednu větu. Zatímco ta druhá strana v uvozovkách měla absolutní většinu. Já jsem tam pak vyzněla jen jako ´ta paní, která dává trestní oznámení´.  Veškeré mé historické a právní argumenty tam uvedeny nebyly. Takže znovu opakuji - média nejsou nestranná,“ postěžovala si dále čerstvá senátní kandidátka.

„Jenže osmdesát procent lidí už ví kolem těchto restitucí o co jde, a má i svůj vlastní názor. To, že vláda neposlouchá názory lidí, které zastupuje, to je pak druhá věc,“ připomněla.

„Říká se, že nic na světě není definitivní. To se týká i mého rozhodnutí z roku 1990, kdy jsem si říkala, že nikdy v životě nevstoupím do profesionální politiky," zopakovala pak ke své kandidatuře do horní parlamentní komory.

Třeba ty peníze nakonec dostanou potřební

Na brífinku VV, kde strana dnes představovala své kandidáty, pak Procházková kromě jiného řekla, že jeden z hlavních důvodů jejího vstupu do politiky je samozřejmě nesouhlas s podobou církevních restitucí.

„Já jsem si pro kandidaturu vybrala Prahu 8, protože kdyby se mi tam podařilo zmařit tento zákon, tak by pak třeba ty peníze, těch téměř 140 miliard, nakonec připadlo na jiné potřebné. Na Praze 8 je totiž těch potřebných nejvíc,“ vysvětlila.

Praha 8 je jí ale prý milá i z jiného důvodu. „Já jsem Libeň objevila po mé milované literární lásce Bohumilu Hrabalovi,“ řekla a dodala, že její kandidatura nebyla do posledního dne jistá.

Rozhodlo gremium strany až v pondělí

"Teprve včera se to skutečně rozhodlo. Věci veřejné považuji za stranu rebelující, což je mi sympatické a vždycky bylo. Kromě toho se mi líbí i jejich program. Shodujeme se navíc i v mnoha jiných prioritách,  například v těch církevních restitucích. Když jsem k tomu organizovala seminář na parlamentní půdě, tak jejich poslanců tam bylo nejvíc ze všech stran. Z některých stran tam nebyl nikdo, například z ODS. Taky jsem je sledovala z bidýlka přímo při sněmovních debatách ve druhém a ve třetím čtení a proto jsem si všimla, jakým způsobem bojují. A tehdy jsem se začala rozhodovat právě pro ně,“ uzavřela spisovatelka.

Celkem VV do bojů o křesla v horní komoře parlamentu vyšlou sedm kandidátů. Na Praze 12 se bude o post ucházet režisér Vít Olmer.

V litoměřickém obvodu se o místo v Senátu bude ucházet místopředseda strany Tomáš Jarolím, jeho soupeřem zde bude například ministr obrany Alexandr Vondra (ODS). Dalšími senátními kandidáty VV budou Věra Ježková v Sokolově, Alice Čečilová v Benešově, Josef Suchý z Chomutova a lékař a poslanec VV Jiří Štětina v Náchodě.