Zřejmě rozporuplné reakce může očekávat Petr Zelenka na svůj nový film Ztraceni v Mnichově, který jde tento čtvrtek poprvé do kin. Jak název napovídá, půjde o Mnichovskou dohodu, ovšem režisér na půdě absurdní komedie boří základní národní mýtus o mnichovské zradě. „Inspiruji se historikem Janem Tesařem, kterému je to celé věnované a k němuž se hlásím,“ uvedl Petr Zelenka jako host Daniely Drtinové v pořadu Dvtv. Odkázal tak na knihu Mnichovský komplex, která události z konce září 1938 pojímá zcela jinak, než jak je vnímala po více než sedmdesát let československá a nyní česká společnost.

„Nejde o žádná nová fakta, která by historikům nebyla známá, takže historici vědí, že Edvard Beneš vlastně vyjednával tajně ve Francii už v květnu 1938 a našly se listy československého velvyslance, který si stěžuje, že pan Beneš jedná za jeho zády a domlouvá odevzdání části území. Historici to vědí. Jde jen o to to domyslet,“ vysvětlil Petr Zelenka, proč se rozhodl tehdejší události takto zpracovat. Podle něj v roce 1938 vláda hrála s lidmi jen takovou hru. „Často hraje česká nebo hrála československá vláda s lidem hru, a ten lid si to nechává líbit. Tenkrát si to taky nechal líbit. Nechal se ukolébat, ukonejšit, tzv. mobilizací, a ta proběhla jako happening, národu to stačilo a dál už nijak nereagoval,“ konstatoval režisér.

Mnichov nebyl tragédií, ale diplomaticky to bylo velké vítězství

Měl i odpověď na to, proč prezident Edvard Beneš hrál hru, z níž však on sám vyšel s pověstí vlastizrádce. „Benešovi skutečně záleželo na tom, aby Československo tenkrát neprohrálo válku po boku Německa, aby se nepřipojilo k Německu a aby zároveň nezaniklo jako stát a abychom nebyli vyvražděni třeba jako Estonci. Také si myslím, že národu hluboce nedůvěřoval a myslel si, že není na takové úrovni, aby dokázal to jeho diplomatické blufování pochopit,“ poznamenal Petr Zelenka s tím, že prezident Beneš vnutil Francii roli zrádce, roli někoho, kdo porušil dohodu.