Ústavní novelu, podle níž by poslanci, senátoři a ústavní soudci měli imunitu jen po dobu svého mandátu, by horní komora měla schválit. Podobný krok v rámci zavedení přímé volby prezidenta provedla i v případě budoucí hlavy státu. Normu o zrušení imunity v horní parlamentní komoře představila za komoru dolní dnes již bývalá místopředsedkyně sněmovny Kateřina Klasnová (VV) jako jeden z navrhovatelů zákona.
Novela patří mezi jednu z nejvýznamnějších změn ústavy a podpořila ji senátní ústavní komise. Mimo jiného proto, že imunitu jen na dobu svého funkčního období bude mít také prezident republiky. Členům komise se naopak nelíbilo, že novela neřeší například zánik mandátu pravomocně odsouzeného zákonodárce za úmyslný trestný čin, upozornil dnes Český rozhlas. Přesto je pravděpodobné, že horní komorou návrh novely projde stejně hladce jako ve sněmově, kde pro něj hlasovali poslanci koalice i opozice.
„Téměř šedesát let jsem žádnou imunitu nepotřebovala,“ poznamenala dnes ve svém proslovu místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD) „Jsem ráda, že se po těch letech našla parlamentní většina a imunita pro nás bude fungovat jako jinde ve světě. Věřím tak, že imunita bude zrušena,“ dodala Gajdůšková.
„Není žádný důvod pro to, aby byla doživotní imunita. Imunita má sloužit ochraně parlamentu jako instituce a nikoli jako privilegium jednotlivých poslanců nebo senátorů,“ řekl dnes ráno pro Český rozhlas senátor ČSSD Jiří Dienstbier.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Olga Böhmová