Jak hodnotíte přístup k nevidomým po 22 letech od revoluce?
Tím, že se o této problematice mluví, kdekdo o ní má větší povědomí. Lidé jsou vstřícnější, dost z nich se také bojí ztráty zraku, vidí to jako životní průšvih.
Jaký je podle Vás přístup státu ve srovnání s předrevoluční dobou?
Určitě lepší. I když nejlepší byl asi v první polovině 90. let. Se zákonem o sociálních službách ale přišly problémy. Skupina těch, kterým se má pomáhat, je tak široká, že nějací nevidomí tvoří zanedbatelnou menšinu, která už téměř nikoho nezajímá.
Lidé s postižením jsou motivováni k nesamostatnosti, když jste nesamostatný, máte vyšší dávky. Sociální systém tak udržuje člověka ve stavu, kdy je závislý. Když přiznáte, že něco umíte, přijdete o příspěvky. To, že něco umí, v této situaci ukáže jen úplný blbec.
Dále čtěte:

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jana Šulcová