„Je tady bída o práci, špatné ovzduší a  lidí se zmocňuje pocit bezmoci a beznaděje. Tisíce bytů jsou v rukou firmy, která nutí podepisovat jejich obyvatele skandálně nevýhodné smlouvy. Takže ani jistota střechy nad hlavou. V této chvíli je přibližně už kolem osmi tisíc bytů OKD, resp. RPG prázdných. Lidé odcházejí, především mladí. Dokonce absolventi vysokých škol tady marně hledají práci a řeší situaci tím, že jdou tam, kde tu práci najdou,“ potvrdila neutěšenou situaci řady obyvatel Moravskoslezského kraje známá novinářka Jana Lorencová, která za pár dní kandiduje do Senátu.

Lidi nemají práci, nemají na nájem, mají jen zničené zdraví

Moravskoslezský kraj patří také k regionům s nejvyšší nezaměstnaností. „Severní Morava a sama Ostrava a blízké okolí byla oblast s velkým množstvím problémů. Většinu obyvatel živily doly a hutě. Provoz obojího při tehdejších technologiích přinášel špatné ovzduší, koncentrace škodlivých látek v ovzduší. Výdělky na šachtách a v hutích byly velmi slušné, ale havíři, ani hutníci neměli výdělky zadarmo. V dolech nechali svoje zdraví, a když se začaly šachty zavírat, ocitla se řada z nich v neřešitelné situaci. Ti starší odešli do předčasného důchodu a nikdy je nenapadlo, že by o ten krumpáč mohli přijít. Ale stalo se,“ popisuje novinářka, jaké dopady měly polistopadové změny na sever Moravy. Na začátku 90. let si prý tehdejší vláda pozvala „odborníky“ na útlum dolů.

„A šachty, v nichž bylo prokazatelně ještě dlouho co těžit, se nenávratně zavřely. Lidé nemají práci, nemají na nájem, často jsou oběťmi spekulantů a podvodníků,“ kritizuje Jana Lorencová stát, že nepřipravil po uzavírání dolů žádný náhradní program pro horníky a hutníky. Lidé, kteří za minulého režimu patřili k jedné z nejlépe placených profesí, se těžko vyrovnávali s tím, že o ně už nikdo nestál, v regionu s vysokou nezaměstnaností nemohli najít práci a najednou se ocitli na samotném dně. „Léta dřeli v nelidských podmínkách, měli sice platy, které jim ostatní záviděli, ale zaplatili za to zaprášenými plícemi a zničeným zdravím. Dnes mnozí z nich nemají ani důchod, z něhož by mohli slušně žít,“ vysvětluje novinářka.

Přibývá bezdomovců starších pětapadesáti let

Na Ostravsku začala vznikat ghetta sociálně vyloučených, každým rokem tu přibývá bezdomovců, především starších lidí, kteří nejsou schopni platit drahé nájemné, zdravotní služby a potraviny. Meziroční nárůst bezdomovců starších pětapadesáti let je v Ostravě celých dvacet procent. Na ulici se podle sociologů ocitají lidé, kteří nepijí, neberou drogy, celý život pracovali, ale jejich příjmy jim už nepokryjí všechny jejich náklady. Sociálně slabé také stahuje ke dnu nebezpečí snadno dostupných půjček. Úvěrové společnosti půjčí téměř každému, ale ne všichni jsou pak schopni splácet.

S chudobou souvisí i vysoká kriminalita

Podle výzkumů v Ostravě do skupiny lidí, kteří žijí v chudobě nebo jsou jí bezprostředně ohrožení, spadá celých třicet procent domácností. Pokud člověk žije sám, spadá do skupiny ohrožených chudobou, když má příjem dvanáct tisíc čistého a méně. S nezaměstnaností a špatnou ekonomickou situací podle sociologů souvisí i vysoká kriminalita.

Politici nevnímají vůbec názory a potřeby lidí

Co Jana Lorencová považuje za největší problémy v kraji, kde žije? „Všechno souvisí se vším. Vadí mi nedýchatelné ovzduší v oblasti, vadí mi ostravské laguny, odkud se šíří neuvěřitelný zápach, vadí mi, že nikdo netuší, kam zmizely peníze, které měly být použity na jejich likvidaci. Místo toho se odváží jejich obsah do severních Čech a nikdo neví, kolik toho sajrajtu tam ještě je. A aby toho nebylo málo, chtějí novodobí uhlobaroni otevírat další doly pod Beskydami a pod Karvinou. Přitom v dolech, které zavřeli, bylo uhlí dost. A co mi vadí úplně nejvíc, že politici nevnímají vůbec názory a potřeby lidí. To všechno dohromady vytváří vhodné podhoubí pro korupci. Je toho mnohem víc, co mi vadí. Korupce, oběti exekucí, nevymahatelnost práva, lichva, neuvěřitelně dlouho se táhnoucí soudy a tak dále a tak dále,“ vyjmenovává.

A dodává, že začíná být „pomalu alergická na podmiňovací způsob a trpný rod, který tak rádi používají  politici. Je nutné, je potřeba, abychom, mělo by se, chtěli bychom. Mám někdy chuť se jich zeptat, kde žijí. Je to jen mlácení prázdné slámy, nic jiného. Lidé nejsou úplně slepí, vidí nedořešené kauzy, ptají se, kam zmizely například miliony investované do dlažby Masarykova náměstí, nebo kam zmizely miliony na rekonstrukci Komenského sadů. Na severní Moravě existuje tolik míst, která by si zasloužila pozornost a finanční injekce. Na jedné straně tady chátrají doslova kulturní skvosty, na straně druhé se přímo raketově staví nové bytové a jiné komplexy, které zejí prázdnotou. Prázdnotou zeje i Nová Karolína – kterou spontánně přejmenovali lidé na Fukušimu,“ řekla ParlamentnímListům.cz Jana Lorencová.