Novinářka Lorencová o bídě: K čemu je svoboda, když lidé nemají co jíst

08.10.2012 6:15 | Zprávy

Nezaměstnanost, chudoba, kriminalita a špatné životní prostředí – to jsou největší problémy severu Moravy. Postupně se stal z tohoto regionu jeden z nejchudších. Jak se tady žije?

Novinářka Lorencová o bídě: K čemu je svoboda, když lidé nemají co jíst
Foto: archiv
Popisek: Jana Lorencová

„Je tady bída o práci, špatné ovzduší a  lidí se zmocňuje pocit bezmoci a beznaděje. Tisíce bytů jsou v rukou firmy, která nutí podepisovat jejich obyvatele skandálně nevýhodné smlouvy. Takže ani jistota střechy nad hlavou. V této chvíli je přibližně už kolem osmi tisíc bytů OKD, resp. RPG prázdných. Lidé odcházejí, především mladí. Dokonce absolventi vysokých škol tady marně hledají práci a řeší situaci tím, že jdou tam, kde tu práci najdou,“ potvrdila neutěšenou situaci řady obyvatel Moravskoslezského kraje známá novinářka Jana Lorencová, která za pár dní kandiduje do Senátu.

Lidi nemají práci, nemají na nájem, mají jen zničené zdraví

Moravskoslezský kraj patří také k regionům s nejvyšší nezaměstnaností. „Severní Morava a sama Ostrava a blízké okolí byla oblast s velkým množstvím problémů. Většinu obyvatel živily doly a hutě. Provoz obojího při tehdejších technologiích přinášel špatné ovzduší, koncentrace škodlivých látek v ovzduší. Výdělky na šachtách a v hutích byly velmi slušné, ale havíři, ani hutníci neměli výdělky zadarmo. V dolech nechali svoje zdraví, a když se začaly šachty zavírat, ocitla se řada z nich v neřešitelné situaci. Ti starší odešli do předčasného důchodu a nikdy je nenapadlo, že by o ten krumpáč mohli přijít. Ale stalo se,“ popisuje novinářka, jaké dopady měly polistopadové změny na sever Moravy. Na začátku 90. let si prý tehdejší vláda pozvala „odborníky“ na útlum dolů.

„A šachty, v nichž bylo prokazatelně ještě dlouho co těžit, se nenávratně zavřely. Lidé nemají práci, nemají na nájem, často jsou oběťmi spekulantů a podvodníků,“ kritizuje Jana Lorencová stát, že nepřipravil po uzavírání dolů žádný náhradní program pro horníky a hutníky. Lidé, kteří za minulého režimu patřili k jedné z nejlépe placených profesí, se těžko vyrovnávali s tím, že o ně už nikdo nestál, v regionu s vysokou nezaměstnaností nemohli najít práci a najednou se ocitli na samotném dně. „Léta dřeli v nelidských podmínkách, měli sice platy, které jim ostatní záviděli, ale zaplatili za to zaprášenými plícemi a zničeným zdravím. Dnes mnozí z nich nemají ani důchod, z něhož by mohli slušně žít,“ vysvětluje novinářka.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Libuše Frantová

Radek Rozvoral byl položen dotaz

Je pravda, že jste pro progresivní zdanění?

A jestli ano, jak pak můžete hovořit o spravedlivém sociálním systému? Co je spravedlivého na tom, že má doplácet více jen proto, že je schopný? Navíc nemyslíte, že ti nejbohatší pomáhají často sami - někdy teda zcela zištně kvůli vlastnímu PR, ale proč by měl stát penalizovat ty, co jsou úspěšní?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Pendrekový zákon“ narazil. Senátoři podávají ústavní stížnost. I někteří vládní

15:40 „Pendrekový zákon“ narazil. Senátoři podávají ústavní stížnost. I někteří vládní

Vládní „pendrekový“ paragraf o činnosti pro cizí moc, který už podepsal prezident Pavel, bude čelit …