O co v zákonu jde? Zemím platícím evropskou jednotnou měnou, které se ocitnou v problémech, bude moci půjčit až 500 miliard eur (12,4 bilionu Kč). O nynější odklad požádal ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) s tím, že by kvůli zahraniční cestě nemohl předlohu obhajovat. O změně smlouvy zatím nerozhodla ani sněmovna.
Souhlas Senátu vázne na postoji vládní ODS, která chce vyčkat na vývoj dluhové krize v některých zemích eurozóny. Navíc se o konkrétní podobě záchranného mechanismu v unii vedou ještě debaty. Hlasy občanských demokratů by mohly ke schválení chybět vzhledem k tomu, že obě komory parlamentu musí změnu smlouvy schválit ústavní, tedy třípětinovou většinou. V případě Senátu je to 49 hlasů při přítomnosti všech 81 senátorů.
Členské země eurozóny budou muset podle informací z březnového summitu přispět do pokladny ESM celkem 700 miliardami eur, přičemž 200 miliard eur eurozóna využije jako rezervu pro udržení nejvyššího ratingu AAA. Členské státy eurozóny do ESM zaplatí celkem 80 miliard eur v hotovosti v pěti splátkách během pěti let, tedy od roku 2013 do roku 2017. Výše příspěvku bude záviset ze 75 procent na výši národního důchodu, ze 12,5 procenta na výši HDP a ze 12,5 procenta na počtu obyvatel.
Nový stabilizační mechanismus by měl poskytovat úvěry za výhodnějších podmínek než dosavadní záchranný fond. V případě úvěrů se splatností tři roky by úroková sazba měla být o zhruba třetinu nižší než doposud. U úvěrů se splatností delší než tři roky by měla být levnější o zhruba čtvrtinu. V čele nového fondu bude stát rada guvernérů složená z ministrů financí eurozóny. Hlasovací právo ovšem budou mít i eurokomisař pro hospodářské a měnové záležitosti a šéf Evropské centrální banky, kteří budou v ESM působit jako pozorovatelé.
Čtěte také:
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: olb
