Senátoři dnes posuzovali petici "Zachraňme Lázně Kyselka". Ministerstvu kultury pak senátoři doporučili, aby prosadilo požadavky na sanaci areálu a ustavilo kontrolní skupinu složenou ze zástupců dotčených stran a také parlamentu.

Petici na záchranu Lázní Kyselka podpořilo téměř 19 tisíc lidí. Petici zorganizovala Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR (ASKORD), která chtěla areál bezúplatně získat. Vyčítá společnostem Karlovarské minerální vody (KMV) a RSI, že jako vlastníci chtějí opravit jen polovinu ze 13 budov.

Senátoři petici loni projednávali ve výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. „Náš výbor petici projednal na své schůzi 25. října loňského roku,“ informoval k tomu dnes senátor a člen zmiňovaného výboru Václav Homolka (za KSČM).

„Výbor ji (petici) shledal jako důvodnou a rozhodl se uspořádat na toto společensky závažné téma veřejné slyšení. Veřejné slyšení výboru pak proběhlo 12. prosince loňského roku. ….Vedle zástupců petentů a vlastníků objektů zazněla stanoviska dotčených institucí a organizací ministerstva kultury, Národního památkového ústavu, územního odborného pracoviště v Lokti, Karlovarského kraje a další odborná stanoviska jako například veřejného ochránce práv. Následovalo poměrně dlouhé šetření,“ zmínil dále kromě jiného Homolka.

Pracovní schůzka za účasti petentů a vlastníků objektů proběhla podle něj před měsícem.  

Karlovarské minerální vody dostaly pokutu

Za nedostatečnou péči o některé památkové objekty dostala společnost Karlovarské minerální vody (KMV) na počátku roku pokutu 1,8 milionu korun od karlovarského magistrátu. Krajský úřad ji potvrdil, firma se chce ale ještě bránit soudně. KMV také oznámila, že plánuje letos zahájit rekonstrukci dvou budov za 60 milionů korun. Společnost slíbila do areálu investovat celkem 400 milionů korun. Do léta chce zprovoznit železniční vlečku ke stáčírně minerálních vod v Kyselce, k čemuž ji vyzval i Senát.

Společnost Karlovarské minerální vody obhajoval na veřejném slyšení právník firmy Martin Hanzl. Uvedl tehdy, že firma je vlastníkem pouze menší části budov, a za ostatní tedy nenese žádnou odpovědnost, a její podnikání na stav objektů nemělo žádný vliv. Odmítl přisuzovat KMV roli "ďábla, který v Kyselce působí všechno zlo".

Viceprezident ASKORD Martin Kadrman naopak označil za falešnou a trapnou hru tvrzení, že KMV a RSI nemají nic společného.

Kraj krčí rameny: Nemáme žádné kompetence

Dominantním objektem areálu lázní je pavilon Ottova pramene, postavený podle projektu vídeňského architekta Karla Häybecka. Další hodnotnou stavbou je Mattoniho vila, postavená v letech 1885 až 1886. Lázně doplatily na důsledky privatizace v 90. letech. Několikrát měnily vlastníka a budovy nebyly prakticky udržovány. Stav objektů je nyní mimořádně špatný.

Karlovarský kraj prý ale vývoj v Kyselce sleduje. Ovšem na výzvu Senátu, aby se zasadil o provizorní zabezpečení památkově chráněných objektů v areálu, dost dobře nemůže nijak reagovat. "Nemá k tomu žádné kompetence," vysvětlila dnes pro ČTK mluvčí krajského úřadu Andrea Bocková. Stejně tak nemůže s vlastníky budov připravovat projekt. "Krajský úřad v tomto případě funguje jen jako odvolací orgán na úseku památkové péče. Nemá ovšem žádné legislativní nástroje, aby majitele areálu k čemukoliv nutil," dodala Bocková.

Už se o nás ví, raduje se Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví

Přestože podle prezidenta Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví Pavla Riese, který je i jedním z organizátorů petice, nemá postoj Senátu nějaký právní účinek, podařilo se tím Lázně dostat do povědomí zákonodárců a koneckonců i občanů. „Senát může pouze doporučit či žádat, nemá to však samozřejmě žádný právní dopad. O ten ale nejde,“ zmínil Ries v rozhovoru pro Český rozhlas.

„Povedlo se nám ale dostat Kyselku do velkého povědomí. Dnes už se nad tím nedá mávnout rukou s tím, že Kyselku nikdo nezná. Díky památkářům je také známo, že se jedná o skutečně velmi vzácný architektonický komplex, který stavěli velmi slavní architekti,“ řekl dále Ries.

V případě lázní podle něj zaspaly také úřady, které nevyžadovaly dodržování památkového zákona. 

„My jsme již loni v dubnu na prvním setkání ke Kyselce, které svolával Karlovarský kraj, říkali, že se Kyselka nedá řešit právně. Právo selhalo, dvacet let ukazuje, kam to šlo, když se to řešilo právně nebo vůbec. Lázně Kyselka se dají řešit pouze morálně a politicky,“  dodal Reis.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.