Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) označil snahu STAN za kostrbatou a za „bouři ve sklenici vody“. Podle něj Zemanovo vyjádření nenaplnilo kritéria pro ústavní žalobu. V Senátu ani ve Sněmovně by se proto podle předsedy horní komory nenašla potřebná třípětinová většina pro schválení případné žaloby. Štěch rovněž připomenul, že prezident může BIS uložit úkol s vědomím vlády.

„S některými výroky prezidenta lze nesouhlasit, ale jistě to není věc na žalobu pro velezradu,“ uvedl také předseda senátorů ČSSD Petr Vícha. Domnívá se, že STAN nakonec návrh žaloby ve věci BIS a novičoku ani nepředloží. Ani podle předsedy senátorů ODS Miloše Vystrčila není tento Zemanův úkon důvodem pro žalobu. „To ovšem neznamená, že s reakcí a s kroky pana prezidenta v této věci souhlasím,“ dodal Vystrčil.

Za jednání na hraně velezrady označil prezidentovo úkolování BIS kvůli novičoku předseda STAN Petr Gazdík. Podle něj tak Zeman zpochybnil vyjádření ministrů, kteří stejně jako premiér Andrej Babiš odmítli ruské tvrzení o českém původu jedu použitého v Británii. Poslankyně ODS Miroslava Němcová souhlasí s tím, že se Zeman v politickém slova smyslu velezrady dopustil. „Jednáme s ústavními právníky, jak dalece by se to dalo za velezradu považovat,“ řekl ke stavu příprav žaloby předseda senátorského klubu Starostů Jan Horník.

Horník připustil, že ani senátoři STAN nejsou rozhodnuti, zda žalobu případně podat. Vede je k tomu zkušenost z minulých pokusů, které vyzněly ve vnímání veřejnosti v Zemanův prospěch. „Mnozí ho vnímali tak, že je (Zeman) ten chudák a obětní beránek,“ uvedl Horník.

Zemanovi hrozila žaloba ze Senátu naposledy loni v květnu kvůli tomu, že otálel s odvoláním Andreje Babiše z čela Ministerstva financí. Prosadil to tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) kvůli obvinění Babiše z dotačního podvodu v kauze Čapí hnízdo. Návrh žaloby podepsalo potřebných 27 senátorů, další třetina to byla ochotna podpořit.

Návrh ústavní žaloby může předložit nejméně jedna třetina senátorů, podle nichž se prezident dopustil velezrady nebo hrubého porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku. K přijetí návrhu žaloby na prezidenta je třeba souhlas aspoň třípětinové většiny senátorů přítomných na dané schůzi, což je 49 v případě účasti všech 81 členů horní parlamentní komory. Podání žaloby by pak musely potvrdit nejméně tři pětiny všech poslanců, tedy aspoň 120 členů dolní komory Parlamentu.