Dvoudenní kongres občanských demokratů se podle našich zdrojů z místa nesl v povzneseném duchu. Spektakulární úvod, sebevědomé projevy prokládané vtipem, přátelské poplácávání po zádech. Vše bylo tak, jak má být a jak bylo naplánováno. Petr Fiala obhájil post předsedy a výsledek vyvolal mezi některými delegáty lehké posměšky. 

“Bylo to v kimčongunovském duchu, všichni správně zvedli ruku, poklonili se, navzájem pochválili a se spokojenými úsměvy odjeli domů,” popisuje jeden z našich zdrojů, který se jednání účastnil. Narážel evidentně na skutečnost, že Fiala získal 510 hlasů delegátů z celkových… 510 hlasů. Tedy 100 procent. 

„Jsem rád, že jsem po dvou letech zase tady,“ sdělil ParlamentnímListům.cz delegát z Pardubického kraje. „Sice všichni víme, jak to dopadne, jedeme si to jen odmávat, ale těším se na lidi, se kterými se vidím jen zřídka. Baví mě ta atmosféra tady. Člověk se večer uvolní u piva a může pokecat s kolegy úplně jinak než obyčejně,“ svěřil se během jednání delegát.

Nutno dodat, že právě fakt, že občanským demokratům v zásadě o nic nešlo, výrazně ovlivnil atmosféru kongresu. Oproti tomu minulému, který se konal v lednu 2020, byla mezi účastníky znatelná přívětivější atmosféra.

„Z povolební euforie jsme rychle vystřízlivěli, ale zas nás to semklo zevnitř,“ uvažoval ve foyer haly O2 Universum dlouholetý straník z Prahy. Na dotaz, co si myslí o kritice, která k ODS míří nejen z vlastních řad, ale i od bývalých čelných představitelů, např. Miroslava Macka, reagoval s pokrčením ramen s tím, že vítěz bere vše. “Tak to prostě je. Historie se taky nikdy neptá, kolik měl kdo hlasů ve volbách, ale všichni vědí, kdo vyhrál. Když jsme se ho zeptali na Pavla Blažka, který je části veřejnosti vnímán kontroverzně, dostalo se nám však následujícího vysvětlení: „To je úplně jiná kapitola…“ 

Tu kapitolu však otevřel sám Blažek, který, ve značně dobrém rozmaru, ve svém projevu košilatě vtipkoval: „Stanjuru kdo nezvolí, toho klidně zastřelí… Ten, kdo proti Brnu hlesne, ranou pěstí rychle klesne…“ Rýmovačky se u jeho stranických kolegů setkaly s pobavením, které se ani nezdálo být hrané. „Ten Pavel je číslo…“ zaznělo z horních řad, kde seděli hosté.