„Pokud by Češi museli snížit své výdaje měsíčně o tisícikorunu, sáhli by nejčastěji k omezení návštěv restaurací, úsporám při nákupu oblečení a spotřebního zboží,“ tvrdí se ve zmíněném průzkumu.

Šetřit na hospodách? Nevěřím

Přičemž ochotu omezit kvůli tisícovce měsíčně návštěvy restaurací a kaváren projevilo téměř osmdesát procent dotázaných. „Dále Češi šetří na nákupu oblečení a spotřebního zboží nebo na volnočasových aktivitách," dodává zpráva ING Bank.

„Omezení návštěv restaurací? To si myslím, že je do značné míry jenom deklarovaná ochota,“ vyjádřil své přesvědčení pro ParlamentníListy.cz Jan Keller. „Ve skutečnosti se ta návštěva nesnižuje, ale lidé si přestávají dávat dražší jídla a s alkoholem prostě přecházejí na ten levnější sortiment,“ podotkl sociolog.

Ten svůj názor opírá o desítky let prověřená fakta.

Chlap jste v krizi s cigárem a pivem

„Vždycky když byla krize, jako třeba ta hospodářská ve třicátých letech, nijak se neprojevila na spotřebě alkoholu a tabáku. Prostě proto, že ti chlapi, kteří už nebyli schopni uživit rodinu, si pořád ještě chtěli dokazovat, že jsou stále chlapi. A na to existují studie,“ řekl ParlamentnímListům.cz Keller.

„To znamená, že si prostě potřebují dokázat, že na ty cigarety a pivo ještě mají,“ míní Keller. „Takže budou to lacinější nápoje, lacinější cigarety, méně jídla, ale objemově se nákup alkoholu a cigaret nesníží,“ shrnul sociolog.

Pokud jde o šetření na oblečení, tam se ochotě respondentů hledat zde peníze navíc, nediví. „To je jasné. Přestává se v rámci úspor opravovat spotřební zboží a šetří se na oblečení. Na oblečení je to vidět už teď," konstatoval Keller.

Prohloubí se naše ošuntělost

„Ještě před krizí, když k nám jezdili cizinci, často si všímali toho, že naši lidé chodí v ošuntělejších šatech, než je běžné na západ od našich hranic. A teď se ta ošuntělost daleko prohloubí." Jako třetí položku, kde jsou lidé ochotni šetřit onu pomyslnou tisícovku, průzkum ukázal spotřební zboží. Zde Keller podtrhl ochotu šetřit na zmíněné položce podle věkových kategorií.

Nejmenší ochotu šetřit na spotřebním zboží totiž projevili mladí ve věku od osmnácti do pětadvaceti let (39 %), zatímco u všech vyšších věkových kategorií je ochota šetřit na spotřebním zboží více než padesátiprocentní.

„To je jednoduché, starší už prostě budou doufat, že s nimi ty věci dožijí, zatímco mladí se právě na takových položkách velice ochotně zadluží nějakým úvěrem,“ okomentoval výsledek průzkumu Keller.

Šetřit na kouření? Jen novoroční předsevzetí

Bez zajímavosti není, že ochotu ušetřit onu tisícovku na cigaretách projevila jen asi třetina dotázaných, ačkoliv právě kouření pohlcuje značné částky mnohých rodinných rozpočtů. „A ti, co se hlásí k ochotě ušetřit na kouření, to je přesně ten případ novoročních předsevzetí, která se slíbí, ale nesplní,“ podotkl Keller.

Ušetřit peníze omezením jízd autem v průzkumu ING Bank ČR projevila také jen asi třetina respondentů. Tomu se ale Keller nediví. „To je také tím, že rapidně roste cena veřejné dopravy a navíc se omezuje dopravní dostupnost, čili to není ani tak o ochotě omezit, jako o nutnosti jezdit autem,“ míní sociolog.

V té souvislosti poukazuje na to, že poměrně dost lépe situovaných spoluobčanů žije v nově vznikajících satelitech velkých měst, kde je též značná nutnost používat auto.