Jak se dívat na tento nečekaný veletoč ve chvíli, kdy se vláda snažila v Poslanecké sněmovně prosadit ústavní zákon o rozpočtové odpovědnosti? „Jedná se samozřejmě o součást předvolební kampaně, protože s ekonomickou logikou to nemá nic společného,“ potvrdil ParlamentnímListům.cz ekonom Pavel Kohout, že jediným možným vysvětlením jsou „nějaké politické kalkulace“. „Kalousek se snaží na poslední chvíli koupit nějaké politické body,“ míní ekonom.
Strany mění politiku, aby začala být atraktivní pro jejich voliče
Možných vysvětlení změny kursu Ministerstva financí může být podle politologa Tomáše Lebedy několik. „Jedno z nich souvisí s volebním cyklem. Vlády se většinou na počátku volebního cyklu snaží dělat nepopulární opatření, ke konci volebního cyklu se snaží politiku změnit tak, aby začala být atraktivní pro jejich voliče,“ uvedl ParlamentnímListům.cz politolog. ParlamentnímListům.cz přiznal, že tento krok překvapil spíš ekonomy. „Pro mne zásadním překvapením není, protože v době před volbami dělají strany všechno pro to, aby uspěly.“
Je možné, že vláda přehodnocuje svoji strategii
Tomáš Lebeda upozorňuje, že mnozí ekonomové zpochybňovali smysl úsporných opatření a přeceňování deficitu státního rozpočtu, které doposud prosazoval ministr financí, a tvrdili, že tyto kroky naopak zpomalují ekonomiku. „Takže je možné, že také proto vláda nyní přehodnocuje svoji strategii,“ soudí Lebeda, že Nečasův kabinet chce nyní výdaje zvýšit, aby podpořil ekonomický růst.
Ale podle politologa bude záležet především na tom, jakým způsobem použije peníze, které deficit státního rozpočtu způsobí, než na tom, jaký deficit bude. Ale ekonom Pavel Kohout v novém návrhu ministra financí žádnou pozitivní změnu nevidí. „Na jedné straně vláda šíleným způsobem, horečně, chaoticky zvyšuje daně a na druhé straně oznamuje, že se bude utrácet. To absolutně nemá logiku, to je absolutně mimo jakýkoliv zdravý ekonomický rozum“, kroutí ekonom nechápavě hlavou nad skoky od extrému k extrému.
Ministerstvo financí se obvykle ve svých prognózách mýlilo
Podle ministra financí by měl schodek státního rozpočtu v příštím roce činit místo 85 miliard 105 miliard korun a v dalším roce by měl stoupnout z 50 miliard na 110 miliard korun. Deficit veřejných financí však podle Kalouskova úřadu zůstane pod třemi procenty hrubého domácího produktu, aby byla splněna maastrichtská kritéria nutná pro přijetí eura. Jak je to možné? Počítá se totiž v dalších letech s ekonomickým růstem. Ten ovšem podle ekonoma Pavla Kohouta přijít může, ale také nemusí, spoléhat na oživení ekonomiky a stavět na tom strategii považuje za špatné.
„Analytické oddělení Ministerstva financí, které dělá makroekonomické prognózy, má velmi špatné a nepřesné výsledky. Obvykle se netrefili, obvykle se mýlili směrem nahoru. Čekali, že to bude mnohem lepší, než pak byla skutečnost,“ připomíná nadhodnocené hospodářské výsledky, které muselo ministerstvo v minulých letech často dodatečně korigovat.
Sadistické trápení české ekonomiky
Občanští demokraté, kteří se těžko smiřovali s kroky ministra financí Miroslava Kalouska a TOP 09, jako bylo zvyšování daní z přidané hodnoty nebo šikana podnikatelů ze strany Drábkova Ministerstva práce a sociálních věcí, jsou rozčilení. Ekonomická politika Nečasovy vlády, kterou určoval místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, poškodila především ODS.
Nejenže se kvůli ní bouřila členská základna z poslaneckého klubu i strany odcházeli někteří poslanci, ale od ODS se začali odvracet i její tradiční voliči. Není tedy divu, že dnes veletoč kritizují bývalí i současní členové nejsilnější vládní strany. „Připomíná to hospodářský chaos. Jeden rok se zvyšují daně, aby se nezvýšil deficit, a druhý rok se zvyšuje deficit, aby se nemusely zvýšit daně. Je to sadistické trápení české ekonomiky,“ říká bývalý poslanec ODS Radim Fiala, který dnes podporuje Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová