Spoustu práce odvádí ministerstvo financí pro to, aby uchránilo exministryni obrany Vlastu Parkanovou od vydání k trestnímu stíhání a zároveň prokázalo neoprávněnost žádosti policie. Dnes ráno proto předal šéf resortu Miroslav Kalousek Mandátovému a imunitnímu výboru odborné stanovisko ministerstva financí, právní názor Ústavu státu a práva Akademie věd ČR i expertní posudek náčelníka Generálního štábu Armády ČR.

Právní názor podepsal ředitel Ústavu státu a práva Jan Bárta a podporuje ministrem Kalouskem mnohokrát deklarovaný názor, že si Vlasta Parkanová nemusela nechat vypracovat externí znalecký posudek. Podle něj se při nákupu speciální techniky povoluje i speciální postup, který spočívá ve zjednodušení a není zde povinnost porovnávání cen.

Prohlášení ministerstva financí a jeho odborné stanovisko ZDE

Ústav státu a práva dává za pravdu Kalouskovi

Povoluje se tedy neporovnávat ceny, tedy použít přesně stejný postup jako třeba při nákupu běžného spotřebního materiálu v kamenném obchodě – přijmout cenu nabízenou prodávajícím. Autor právního názoru považuje za nepochybné a nadbytečné dokazovat, že předmětná letadla jsou vojenským materiálem.

Přesto souhlasit ve sněmovně s vydáním bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové k trestnímu stíhání ani tak neznamená rezignovat na svůj mozkový závit, jak se domnívá ministr financí Miroslav Kalousek, jako spíše dává prostor vyšetřovatelům k rozpletení přediva podivných okolností obestírajících neprůhledný obchod Topolánkovy vlády. Už teď detektivové potvrzují, že státní pokladna přišla naprosto zbytečně o velké peníze.

Ministryně měla ohlídat účelnost vynaložených peněz

A k podobnému závěru došel i Nejvyšší kontrolní úřad. Ten v tajné části své kontroly nákupu letadel určené pouze poslancům, kterou nyní získal týdeník Respekt, uvádí, že cena strojů CASA postupně vyšplhala z původních 450 milionů korun za kus na výsledných 620 milionů. Ke zvláštnostem obchodu patří, že kontrolorům nebyl nikdo z úředníků schopen nárůst ceny vysvětlit a nevysvětlují to ani dostupné ministerské dokumenty.

„Bývalá ministryně nemá být stíhána za to, že pro armádu pořídila letadla. Ona má být stíhána za to, že nesplnila všechny podmínky, které zákon vyžaduje. Tady už nevystupuje jako politik, ale jako úředník. Dohlíží na to, aby byly peníze účelně vynaložené. Určování ceny není otázkou politického rozhodování. To by mohl politik učinit jakýkoli předražený nákup a říci, že to byla otázka politického rozhodnutí,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz Jan Kudrna z katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Letadla byla vyrobena jako civilní

Faktem ale je, že předražení bylo nakonec tak velké, že tým ministryně musel porušit rozhodnutí vlády, aby se do částky vyčleněné na pořízení letadel a jejich servis vůbec vešel. Maximální výše, kterou na transportní letouny Topolánkova vláda dala, byla totiž tři a půl miliardy korun. Tehdejší ministryně Parkanová to obešla tak, že uzavřela doplňkovou smlouvu na servis letadel, který už byl hrazen z rozpočtové kapitoly ministerstva a tento výdaj tak už nemusela vláda schvalovat.

Kontroloři NKÚ ale zjistili, že ministerstvo porušilo zákon už tím, že se rozhodlo nevypsat na pořízení letadel řádnou soutěž, což vedlo k jejich následnému předražení. Parkanová se hájila tím, že letadla představují speciální vojenskou techniku, na níž se tendr vypisovat nemusí. Letadla však byla vyrobena jako civilní, a proto na ně měla být soutěž rozhodně vyhlášena.

Výhodná výměna a doplatek byly jen legendou

Náměstek ministryně obrany Martin Barták představil veřejnosti a vládě obchod jako výhodný i proto, že za jeden letoun CASA zaplatí česká strana pěti nepotřebnými bitevníky L-159. Výhodnost se však rychle vytrácí s ohledem na fakt, že zbytková cena pěti strojů L-159 byla jedna a čtvrt miliardy a Španělé žádali, aby stroje před předáním prošly úpravami za více než půl miliardy. Lze tak dospět k závěru, že výsledná miliarda a tři čtvrtě byla víc než cena čtyř strojů CASA v původní ceně 450 milionů korun, což by se na české straně obešlo bez zbytečně vyhozených miliard.

Podle týdeníku Respekt řada věcí nasvědčuje tomu, že pověst o „výhodné výměně“ a doplatku byla od začátku chladnokrevně vymyšleným a domluveným plánem, jak přes legendu s L-159 zakázku přihrát zřejmě dopředu vytipovanému zájemci a vzápětí ji předražit. Klíčovou otázkou, kterou řeší i policejní tým žádající o vydání exministryně Parkanové, je, kdo měl zájem takový nevýhodný obchod prosadit a proč.

Zabránit tomu, aby se exministryně podrobila hledání pravdy

Podle policie byl kontrakt dojednán mimo veřejně kontrolované struktury mininisterstva obrany na řadě neformálních schůzek za účasti lobbistů, některých politiků a podřízených ministryně. Bylo však nutné i politické krytí. Zlomem v jednání byla schůzka v září 2008 v kanceláři ministryně Parkanové, které se kromě náměstka Bartáka měl zúčastnit i premiér Topolánek. Po této schůzce přestal náčelník generálního štábu Vlastimil Picek obchod komplikovat svými nesouhlasnými dopisy.

Parkanová je pro policii důležitá osoba, která ji může při výsleších přivést na stopu sítě vedoucí – možná – až do nejvyšších mocenských a stranických pater, pro jejichž představitele mohla obchod s letadly CASA realizovat. Dá se čekat, že právě tahle síť, které peníze z předražených tendrů mohly roky pomáhat upevňovat mocenské pozice, bude Parkanovou urputně bránit a udělá vše pro to, aby se exministryně nemusela podrobit běžnému justičnímu hledání pravdy.

Na vládě nebylo poznat, jestli obranu neřídí Kalousek

Nejplamennějším zastáncem Parkanové je ministr financí Kalousek, jenž podle tehdejšího člena vlády Jiřího Čunka držel jako někdejší dlouholetý náměstek ministra obrany nad vším, co dělala, takovou supervizi, protože on ministerstvo obrany na rozdíl od ní velmi dobře znal. „Z mého pohledu s paní Parkanovou tak intenzivně komunikoval, že jsme někdy nevěděli, jestli to ministerstvo neřídí on. A ta náhoda, že takhle nevýhodnou smlouvu pro Českou republiku dělala firma Omnipol přítele pana Kalouska Hávy, také o něčem svědčí,“ prohlásil pro ParlamentníListy.cz senátor Jiří Čunek.

Jeho slova nechtěl Kalousek příliš komentovat. „Nicméně mohu říct, že já jsem žádná jednání nevedl, ale jako člen vlády, který hlasoval pro, pokládám nákup zmíněných letadel dodnes za správné rozhodnutí,“ konstatoval Miroslav Kalousek pro ParlamentníListy.cz. Ve světle do očí bijící nevýhodnosti tohoto obchodu pro stát znějí slova strážce státní kasy opravdu pozoruhodně.