„Manažeři se neřídí svými egy, na rozdíl od politiků dokážou poznat, co je správné. Podívejte se na současnou trojkoaliční vládu, to je průser, jak se tam stále dohadují. To samé jsem měl na začátku svého podnikání, kdy nás bylo devět. A proto jsem dnes rád, že vidím toho svého jediného společníka, a toho vidím ráno, když si čistím zuby, ten je nejlepší, s tím se domluvím,“ sdělil kupodivu ministr financí v trojkoaliční vládě autoru knihy Třinácté komnaty Andreje Babiše Luboši Y. Koláčkovi. Nejspíš hovořil o vládě Petra Nečase, ale jasné vysvětlení chybí. Podobných perel je v knize víc.

Nemá rád Evropskou unii

Kniha Třinácté komnaty Andreje Babiše, která se nyní objevuje na knižních pultech, čerpá hlavně z mediálních výstupů a pak z rozhovorů autora s šéfem ANO. „Ani já nemám rád Evropskou unii, nelíbí se mi, že tam jsme bráni jen jaksi do počtu, že nás Němci a Francouzi nechtějí pustit na své trhy, nelíbí se mi společná zemědělská politika,“ říká strážce státní pokladny s tím, že máme jen dvě možnosti: „Buď bruselská pravidla akceptovat, nebo z unie vystoupit a jít cestou Švýcarska.“

Babiš také v knize rozvádí, co pro něj znamená bohatství a úspěch. „Víte, co je hlavní parametr úspěchu? Štěstí. Já měl štěstí. A druhý parametr je původ. Záleží na tom, jestli se narodíte jako Paris Hiltonová, nebo jako čtrnácté dítě bangladéšské rodiny. O mém otci se stále píše, že byl komunistický prominent, to je sprostá lež. Můj otec byl vyloučen ze strany. Pracoval celý život v zahraničním obchodě, takže jsme byli v Etiopii, ve Francii, Švýcarsku. Omlouvám se, že ostatní takové štěstí a původ neměli,“ dodává.

O politicích bez obalu

„Chodil jsem na narozeniny Zemana, Klause, Grosse… Měl jsem pocit, že jsem důležitý a vlivný. Časem jsem pochopil, že to nemá smysl. A navíc, s Topolánkem přišel mafiánský stát. Za něj tu vyrostla justiční mafie, za něj se kupovaly ministerské posty, vznikla toskánská parta, kam patří i Martin Roman. Všichni mluví o republice ČEZ,“ odpovídá na otázku, proč se kamarádil i s dřívějšími politickými lídry.

Autor knihy Luboš Y. Koláček se také ptá, jestli není Babišova kritika založena i na tom, že mu zmíněná politická garnitura nešla moc na ruku. „Buďme konkrétní. Topolánek byl na mé padesátce, Ivanu Langrovi jsem byl na svatbě. Já je znám všechny. I před tím tu existovala korupce, jenomže s Topolánkem dostala tři nuly navrch. A to už prostě nešlo. Víte, korupci nevymýtíte nikdy. Můžete ji jenom potlačit a je otázkou, pouze do jaké míry… Ale oni teď kradou moje peníze, moje daně. Pan Nečas je slušný člověk, ten nekrade. Ale jsou tu kmotři… Mimochodem víte, kdy v Česku začala korupce? Podle knihy pana Kmenty se tak stalo v den, kdy donesl František Mrázek počítače Občanskému fóru. Nebuďme naivní, že se přestane krást. Vždycky se tu kradlo,“ míní.

Údajný tajemný lídr

Všechny výše uvedené citace jsou z kapitoly Tajemný lídr údajně „tajemného hnutí“. Právě ta je na celé knize jednou z nejzajímavějších, protože jde o úryvky z přímého rozhovoru s autorem. Navíc v ní je i komentovaný rozhovor s Babišovou manželkou Monikou. Ostatně, proč se kniha jmenuje Třinácté komnaty Andreje Babiše, v ní sice je určitým způsobem vysvětleno, ale tak, že se v tom čtenář stěží vyzná. Až inzertně navíc působí celkově otištěné morální a etické kodexy politického hnutí ANO. A když se na ně poté autor knihy zeptá, dozví se: „Ano, pane Koláčku, říkám to vážně – a chci to udělat. I když ti ostatní politici to nedělají.“

Spisovatel Luboš Y. Koláček je autorem téměř čtyřiceti knih z oblasti historie, ale i mnoha cestopisů. Jak hned v předmluvě uvádí, s Andrejem Babišem se poprvé setkal před loňskými volbami při dětském dnu, který Babiš pořádal na svém Čapím hnízdě u Benešova, a pak při psaní textu. Ostatně kniha vychází s Babišovým souhlasem. Na rozdíl od knihy Počestný Andrej Babiš od slovenského novináře Dušana Válka, která byla na Slovensku soudně zakázána, ale je ke stažení na internetu. Aktuální kniha Třinácté komnaty Andreje Babiše je sice napsána s velkou servilitou, která na čtenáře vyteče hned v autorově úvodu a pak kape po kapkách z každé kapitoly, ale jak bylo výše zmíněno, je v ní i nespočet zajímavých okamžiků. Nicméně „velkému šéfovi“ jde na ruku.