„Chci s vámi mluvit, protože si myslím, že to myslíte dobře, ale děláte to blbě,“ takový mail poslala před necelým rokem dlouholetá zaměstnankyně vnitra Helena Bartůňková ministrovi Janu Kubicemu. Odpověď nedostala. Ministr s ní mezi čtyřma očima jednat nechtěl a tak své připomínky zveřejnila. Tím začala odyseu, na jejímž konci dostala výpověď.

Na ministerstvu jako na Klondiku

„Předmětného dne mi došla šťáva a bouchly saze a jako řešení jsem v té chvíli viděla přímo hovořit s ministrem právě proto, že si myslím, že je poctivý,“ napsala v dalším stanovisku. Podle ní se totiž za Kubiceho dostalo mezi civilní zaměstnance ministerstva vnitra mnoho policistů, kteří v nové práci plavou. Pracovala v odboru interního auditu a kontroly (OIAK) od jeho vzniku v polovině roku 2011 až do letoška. „Již několik let mám pocit, že není zájem o to, aby ve státní správě pracovali lidé, kteří o své práci přemýšlí a že státní správa se stala ovčí farmou, a že bychom měli ráno ve vrátnici odevzdat mozek a vyzvednout si ho až při odchodu z práce,“ doplnila ve vysvětlení řediteli OIAK Petru Plaňanskému.

Z odboru tisku a PR ministerstva vnitra k tomu pro ParlamentníListy.cz Denisa Čermáková sdělila: „Je oprávněním ministra vnitra přijímat do vedoucích funkcí osoby, od kterých, na základě svých zkušeností, očekává aktivní podíl na plnění náročných úkolů ministerstva a za jejichž práci je připraven nést odpovědnost. Jedná se o tři bývalé zaměstnance ÚOOZ, a to prvního náměstka ministra vnitra Jaroslava Hrušku, ombudsmanku Policie ČR a HZS ČR Blanku Besserovou a ředitele odboru interního auditu a kontroly Petra Plaňanského.“

Bartůňková poukazovala na špatné poměry na ministerstvu opětovně. „Stav poměrů na OIAK lze stručně shrnout slovy písně Jarka Nohavici: Pane prezidente mé České republiky, oni mě propustili na hodinu z mé fabriky, celých třicet roků všecko bylo v cajku, teď přišli noví mladí a ti tu řádí jako na Klondiku,“ napsala dál. Před výpovědí podle svých slov zažívala dobu plnou mobbingu, bossingu a psychoteroru.

Ministři bez vysoké

Poté, co se ParlamentníListy.cz začaly na její případ vyptávat, ministerstvo vnitra celkem rychle zareagovalo. „Ředitel odboru interního auditu a kontroly, po poradě s vedoucími oddělení tohoto odboru, rozhodl o rozvázání pracovního poměru s paní Helenou Bartůňkovou z důvodů nesplňování předepsaného vzdělání a porušování pravidel pro čerpání pracovního volna s náhradou mzdy. V žádném případě nebyl důvodem e-mail, který zaslala ministrovi vnitra, ani domněnka, že je autorkou podání, ve kterém jsou uváděny nepravdivé informace o situaci v OIAK. Paní Bartůňková se nesnažila doplnit, za desítky let, po které byla na ministerstvu vnitra zaměstnána, své vzdělání, ačkoliv věděla, že neodpovídá požadavkům na funkci, kterou vykonávala. Tato skutečnost začala být překážkou v práci OIAK, kde pracovala, zejména v době, kdy nové vedení OIAK bylo pověřováno ministrem vnitra množstvím náročnějších úkolů, než tomu bylo dříve,“ napsala k tomu Čermáková z vnitra.

Propuštěna byla Bartůňková letos v únoru. Důvodem byla již výše zmíněná absence odborného vzdělání a hrubé porušení pracovní kázně. Na první výtku Bartůňková reaguje tak, že je sice v důchodovém věku a vysokoškolský diplom nevlastní, ale v oblasti kontroly na ministerstvu vnitra pracovala přes dvacet let, v rámci resortu problematiku i přednášela a nikdy nebyl žádný problém. „Vy, tuším, také nemáte vysokoškolský diplom a jste ministrem. V době svého působení na vnitru neměli vysokoškolské vzdělání ani ministr Ruml, ani ministr Gross,“ napsala také Kubicemu. Druhou výtku také dokáže vysvětlit. Udělalo se jí špatně, měla střevní potíže, omluvila se u svých přímých nadřízených a kolektivní smlouva navíc na takové zdravotní indispozice pamatuje. Ostatně podobně, alespoň podle Bartůňkové, bylo prý „vyčištěno“ celé OIAK.

Nejspíš půjde k soudu

V malém auditu poměrů na OIAK, který Bartůňková zpracovala, a jenž mají ParlamentníListy.cz k dispozici, poukázala na některé finanční nesrovnalosti. Třeba tisk stovek nepotřebných vizitek, neoprávněné poskytování příplatků za vedení, podivnosti v odměňování a další věci. O tom si chtěla popovídat s Kubicem, ale nebyla vyslyšena. „Pokud jde o ukončení vašeho pracovního poměru, byl jsem ministrem vnitra ubezpečen, že proběhlo v souladu se zákoníkem práce. Domníváte–li se, že tomu tak není, doporučuji vám využít všech možností, které právní řád České republiky k ochraně vašich práv a oprávněných zájmů poskytuje,“ odpověděl jí na podání například premiér Petr Nečas.

ParlamentnímListům.cz Bartůňková sdělila, že se dlouho snažila se svým bývalým zaměstnavatelem dohodnout, ale nejde to. „Stále více uvažuji o tom, že dám vše k soudu. Žalobu už mám sepsanou. Nejde mi o popularitu, ale o to, aby si lidé uvědomili, že je třeba se proti obdobným projevům moci některých šéfů bránit,“ doplnila. Na konec své veřejné korespondence s ministerstvem vnitra dopsala, že za posledního skutečně slušného ministra vnitra považuje Františka Bublana, ale od té doby, ještě s výjimkou krátkého působení Martina Peciny, se z ministerstva vnitra stalo ministerstvo hrůzy.

• Další autentické příběhy ČTĚTE ZDE